Představa o udržitelných evropských financích se podle Pikory hroutí. Zmiňuje například francouzský dluh, který vyskočil z loňských 97,6 % na tragických 115,7 % HDP. Vláda přitom předpokládá, že letos dluh dál poroste na neuvěřitelných 116,2 % HDP.

Dluh roste i u doposud velmi obezřetného a za příklad dávaného Německa a česká vláda jede na stejné vlně. V Americe jsou na tom ještě hůř, demokraté zde protlačili údajně záchranný balíček vládních výdajů ve výši 1,9 bilionu dolarů a už se mluví o dalším. Ekonom připomíná, že vlády se už před mnoha lety zavázaly držet dluh pod 60 % HDP, protože jen tak lze zabránit předlužení.

„Evropa se stále víc tlačí do toho, že jediným řešením dluhu bude inflace. Strach z inflace je proto už cítit všude. Výnosy dluhopisů rostou na obou březích Atlantiku,“ podotýká Pikora.

Veřejnost podle něj propadla jednostranné masírce médií, že tentokrát bude zadlužování jiné než v minulosti a neskončí průšvihem jako dosud vždy. „Na levicové vlně rozdávání z cizího jedou i nadnárodní organizace, které vládám doporučují větší zadlužení. Levice ovládla školy, média, nadnárodní organizace i vlády,“ pokračuje Pikora.

Zázrakem levice jsou záporné úrokové sazby. Pikora varuje před tím, co se stane, pokud by však úrokové sazby vzrostly. „Růst úrokových sazeb je noční můrou předlužených vlád. Mají rekordní dluh. Pokud budou sazby u nuly, jedou vlády dál. Jakmile vyskočí úrokové sazby třeba jen o jeden procentní bod, je to průšvih,“ upozorňuje, že tím se dluhová spirála se zvýšením úrokových sazeb nepříjemně rozjede.

Centrální banky proto nebudou pod tlakem zvyšovat úrokové sazby. Pikora připomíná situaci v Turecku. „Tam ve strachu z inflace prudce vzrostly úrokové sazby. Krátce nato se ale musel guvernér centrální banky poroučet a nastal masivní úprk investorů. Podobné to bude i jinde na světě,“ dodává. „Politici potřebují nízké úrokové sazby. Inflace je pro mě menší zlo než problémy s financováním dluhu,“ míní Pikora.

Celý text ZDE.

Bude pokračovat trend, který pozorujeme už od bankrotu Řecka. „Dluh se přesune z komerčních bank do centrálních. Zamete se pod koberec. Tisk peněz s sebou přinese další tlak na inflaci. Ta se bude manifestovat nejen ve vyšších cenách v obchodech, ale především v cenách cenných papírů a nemovitostí,“ zmiňuje, že peněz bude sice moc, ale v peněženkách daňových poplatníků to tak vypadat nebude.

„Inflace už klepe na dveře. Na světových trzích už podražilo mnoho komodit. Teď všichni sledujeme ropu, výrazně zdražily i mnohé průmyslové kovy či potraviny. Samotnou položkou jsou polovodiče a čipy. V Číně proto už rostou ceny průmyslových výrobců nejrychleji od začátku roku 2018. Jinými slovy, ve třetím světě již inflace roste a skrze komodity se bude tlačit i do Evropy,“ shrnuje ekonom.

Řada lidí to už vidí a přemýšlí, jak se na inflaci připraví. Někdo nakupuje zlato, někdo nemovitosti. Není se proto čemu divit, že hypoteční trh u nás prochází boomem. „Mnozí už mluví o tom, že by i Evropa měla zvýšit úrokové sazby. ČNB by to mohla udělat už letos. Vzhledem k tomu, že ČNB nejede stejnou politiku jako evropská centrální banka, může si to dovolit,“ uzavírá.