Sám Gabal si pod euroatlantickými hodnotami představuje životní podmínky, bez kterých jsme dlouho žili i my samotní, protože je předcházející režim popíral – tedy právní stát, svoboda projevu, ochrana člověka před politickou mocí a demokracie. „Nemyslím si, že by někdo někomu vnucoval americké nebo evropské hodnoty. Spíš mě překvapuje, kolik lidí za nimi prchá sem k nám do Evropy,“ odpověděl jednomu z diváků na otázku, zdali mu nevadí vnucování západních hodnot zemím, které o to samotné nemají zájem.

„Chceme stabilizovat poměry v nestabilních zemích,“ řekl dále s tím, že nemůžeme být rádi za migraci už jen z toho důvodu, že ze zemí, kde se „Západ“ pokouší nastolit demokratické režimy, odcházejí aktivnější a vzdělanější lidé, kteří by měli právě tam pomáhat se stabilizací. Ze zemí severní Afriky se našim myšlenkám nejvíce podobají systémy v Maroku nebo Tunisu, které se nejvíce blíží evropskému modelu a snaží se využít své institucionální zkušenosti,“ vysvětlil, kde se nachází údajný zájem západních zemí.

„Je těžké říci, jestli jsou migranti přínosem, nebo hrozbou. Řekněme, že země v Evropské unii tradiční jsou přesvědčeny, že je to může obohatit. Těmi jsou například Švédsko nebo Francie. Naopak my noví se bojíme, protože nemáme zkušenost,“ řekl a dodal, že jsme vlastně oběti robustní propagandy Islámského státu, protože pod každým muslimem vidíme vraha uřezávajícího hlavy.

Spojené státy měly vtrhnout do Iráku už v roce 1991

Podle bývalého spolupracovníka prezidenta Václava Havla má cenu stabilizovat poměry tam, kde už Západ zasáhl. „Karel Schwarzenberg kdysi řekl, že se nebudeme míchat do Sýrie, a teď tam už pět let trvá občanská válka,“ vysvětlil svůj pohled, proč mu připadá dobré, že se Západ na Blízkém východě angažuje. „Co se úplně nepovedlo, je Irák, kde USA doslova upadla lopata z ruky. Podle mě tam Američané měli přijít dříve, už v roce 1991, čímž by zabránili katastrofální vládě Husajna, a teď už to tam mohlo být stabilizované,“ prozradil dále v pořadu.

Gabal dále přiznal, že nemá dobrý pocit z ruské angažovanosti v Sýrii, protože například na jedné straně přijímáme uprchlíky v Evropě a dáváme jim status vojenského uprchlíka a na straně druhé diskutujeme s Ruskem, které propaguje režim Bašára Asada. „Islámský stát zabil za poslední rok 1 500 lidí. Asadův režim za stejné období popravil 12 000 lidí,“ řekl a poznamenal, že navíc ruské nálety mohou vést k rozšíření konfliktu.

„Nemůžeme se zatím bavit o přesídlení, protože devět desetin z těch, kteří prchají před válkou, zatím zůstává v těch oblastech nebo někde poblíž,“ uvedl dále sociolog, podle kterého integrační proces rozhodně nebude jednoduchý, ale je třeba uskutečnit to tak, aby nehrozily možné konflikty.

„Dobrý je postoj německého prezidenta, který v proslovu ke sjednocení Německa řekl, že je to úkol na generace, a zároveň situaci přirovnal ke znovusjednocení Německa,“ pochválil Gabal prezidenta Joachima Gaucka a podotkl, že Německo dokázalo sjednocením západu a východu, že je toho schopno.

Havel by se uprchlíků asi zastal

Následně se Gabal věnoval návrhu prezidenta Miloše Zemana, který se rád ohání vytvořením společných jednotek na boj proti terorismu. „Nebudu ho za to kritizovat jako někteří odborníci, ale zatím toho prostě nejsme schopni po těch deseti letech škrtání,“ vyjádřil svůj názor a dodal, že naše jednotky ještě musíme pořádně vycvičit. „Ti lidé, proti kterým tam budou pak stát, se totiž opravdu nebojí smrti,“ řekl pesimisticky, ale připustil, že do budoucna by o něčem podobném možná stálo za to uvažovat. „IS by měl vědět, že jsme schopni uvažovat o zásadním vojenském zátahu,“ dodal.

V závěru pořadu se pak Ivan Gabal coby někdejší poradce prezidenta Havla vyjádřil i k tomu, jaký by dnes asi zastával Václav Havel názor. „Byl zastáncem lidských práv a mezi to patří mimo jiné i ochrana uprchlíků před válkou. Jeho hlas by pravděpodobně byl na straně evropské integrity,“ zakončil své působení v pořadu.