Takzvaný Islámský stát se na rozdíl od jiných teroristických hnutí, jako je například Al-Káida, nemusí spoléhat na financování ze zahraničí. Dost příjmů mu plyne z oblastí Sýrie a Iráku, které má pod kontrolou. S použitím otevřených zdrojů včetně sociálních médií a zdrojů uvnitř obou zemí IHS odhaduje, že celkový měsíční příjem IS se letos pohyboval kolem 80 milionů dolarů. Asi polovina příjmů plyne z různých poplatků, islamisté například uvalili 20procentní daň na veškeré služby. Asi 43 procent příjmů pochází z prodeje ropy, zbytek financí pak islamisté získávají z pašování drog, prodeje elektřiny a z darů.

Existují náznaky, že skupina se svým rozpočtem dost zápasí

Bojovníci IS podle analytika Columba Stracka ovládají část státu, takže "zdanili obyvatelstvo, zabavují majetek, mohou mít příjmy ze státních společností a z ropy a plynu". "Jiné teroristické skupiny toto nemají," dodal. Podle něj je ale také pravdou, že jiné skupiny neovládají tak velká území. Pro islamisty to totiž znamená, že "vydělaných 80 milionů nemohou utratit jen za zbraně a výrobu bomb," doplnil Strack v rozhovoru s agenturou AFP.

Spojenci v čele s USA již od loňského roku podnikají nálety na islamistické cíle jak v Iráku, tak v Sýrii. Leteckou kampaň v Sýrii zahájilo na konci září i Rusko. Ofenziva radikálů byla nejintenzivnější v loňském roce, nyní to podle IHS vypadá, že ozbrojenci začínají mít potíže, jak vyjít s penězi.

"Existují náznaky, že skupina se svým rozpočtem dost zápasí, údajně se snižují platy bojovníkům, rostou ceny elektřiny a dalších základních služeb a byly zavedeny nové zemědělské daně," uvedla analytická firma. Jde podle ní o dopad zvýšení leteckých úderů na ropná zařízení, studny i cisterny.