Ruský podnik Rosatom se společně s francouzským Framatome zabývá zpracováním jaderného paliva pro východoevropské země. Závislé na této spolupráci, a tedy i u jaderného paliva z Ruska, jsou Slovensko, Česko, Maďarsko a Bulharsko. Vladimir Slivyak z ekologické neziskové organizace Ecodefense vyjádřil obavy z rostoucí energetické závislosti Evropy na Rusku a zdůraznil geopolitické důsledky.

Své k tomu řekl i český ekonom Lukáš Kovanda: „Rusko a Francie prohlubují svoji spolupráci v oblasti energetiky. Státní podniky obou zemí, Kremlem ovládaný Rosatom a francouzský EdF, resp. jeho dcera Framatome, budou v Německu vyrábět palivové články do jaderných elektráren, které potenciálně využije také Česko,“ napsal Kovanda na Twitteru.

Rusko a Francie prohlubují svoji spolupráci v oblasti energetiky. Státní podniky obou zemí, Kremlem ovládaný Rosatom a francouzský EdF, resp. jeho dcera Framatome, budou v Německu vyrábět palivové články do jaderných elektráren, které potenciálně využije také Česko.
Prohlubuje… pic.twitter.com/4vd1LFr7Oc

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) March 16, 2024

Síkelova diverzifikace zdrojů dostává na frak i u jaderného paliva. „Prohlubuje se evropská závislost na ruské jaderné energetice, čímž pádem Kreml upevní v Evropě svůj geopolitický vliv. Rusko loni vykázalo rekordní vývoz jaderného paliva, jenž byl citelně vyšší než v letech před válkou na Ukrajině,“ upřesnil podobu noční můry Jozefa Síkely.

„Navzdory pokračujícímu konfliktu na Ukrajině zaznamenal rok 2023 rekordní úroveň obchodu s jaderným palivem mezi Ruskem a různými zeměmi, což podtrhuje dominantní postavení Kremlu na jaderném trhu,“ potvrzuje Kovandova slova agentura Bloomberg.

Kovanda se pozastavuje i nad tím, že se i přes vyhrocenou rétoriku vrcholných politiků Francie a Ruska tyto země obchodně opět přibližují. „Paradoxem je nejen prohloubení spolupráce Ruska a Francie, tedy zemí, jež se alespoň v kontextu války na Ukrajině staví proti sobě. Paradoxem je i to, že jaderné palivo bude rusko-francouzský společný podnik vyrábět právě v Německu, které se prezentuje jako antijaderná země a loni zavřelo své poslední jaderné elektrárny,“ napsal ekonom.

Společný podnik Francouzů a Rusů, pojmenovaný European Hexagonal Fuel SAS, plánuje využít ruskou technologii v závodě v německém Lingenu. V Německu, které v roce 2011 pod heslem „Fukušima varuje – odstavte všechny jaderné elektrárny“ zahájilo éru konce jádra a k zavření posledního reaktoru se propracovalo v první polovině minulého roku, proti zpracování jaderného paliva proběhly tisícihlavé protesty. Německá vláda situaci posuzuje a místní představitelé vyjadřují potřebu snížit vliv ruského energetického sektoru.

Pro radostnější pohled Jozefa Síkely na svět ale Evropa a Spojené státy nespí na domnělých vavřínech. Francouzská společnost Orano SA „oznámila významnou investici do rozšíření svých kapacit na obohacování uranu s cílem snížit závislost na ruských dodávkách,“ jak informuje Bloomberg. Východoevropské země, včetně České republiky, se s nadějí obracejí na americkou společnost Westinghouse, která by teoreticky mohla v dodávkách paliva nahradit ruský Rosatom.

Darja Dolžiková, expertka z Royal United Services Institute, obranného a bezpečnostního think-tanku se sídlem v Londýně ve Spojeném království, se pozastavila nad efektivitou evropské diverzifikace zdrojů energetiky. „Plán Rosatomu v Německu vyvolává otázky ohledně toho, jak efektivně se západním dodavatelským řetězcům daří diverzifikovat od Ruska,“ řekla agentuře Bloomberg.