Západní spojenci dál posílají ukrajinské armádě zbraně a munici na podporu proti ruské invazi. Kromě Spojených států další vojenskou pomoc plánuje poskytnout Ukrajině například i Finsko, Nizozemsko či Německo.

„Pomoc by měla být poměrně rozsáhlá. Je to otázka časová. Zčásti by se mělo jednat o těžké zbraně, po kterých Ukrajina nyní volá, a bude třeba je dopravit na místo. Nicméně ta pomoc je rozsáhlá, třeba Spojené státy od začátku konfliktu za poslední měsíce příslíbily nebo dodaly vojenskou pomoc asi za tři miliardy dolarů. To je o miliardu víc než za celé období od roku 2014 do roku 2021 a je to zhruba jeden náš rozpočet na obranu. A má to dynamiku,“ podotkl ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Ondřej Ditrych.

Severoatlantická aliance se podle jeho slov v dodávkách koordinuje a Západ postupuje vcelku jednotně. „Projevuje se to třeba v tom, že Spojené státy kompenzují své spojence ve střední a východní Evropě za techniku sovětské provenience, která je blíž a se kterou umějí na Ukrajině zacházet. To je třeba systém protiletecké obrany S-300, který dodalo Slovensko na Ukrajinu, a výměnou za to byly na Slovensko přesunuty baterie protivzdušného systému Patriot,“ zmínil Ditrych.

Řeč přišla i na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Zelenskyj postupuje velice efektivně. Jeho komunikace je velice tvrdá, pracuje s efektem demokracie, vytváří tlak na politické elity, které by jinak mohly být zdrženlivé. Využívá k tomu mobilizační schémata, pokouší se ten konflikt nějakým způsobem univerzalizovat, vykreslit v intencích dobra/zla, civilizace, barbarství západu/východu, a tím strhnout na svou stranu západní veřejné mínění a vytvořit tlak na elity a vlády západních států, aby ho podporovaly – a myslím si, že to funguje docela dobře, byť do určité míry třeba bezletová zóna, po které volal, tak k té se západní země nepropůjčily,“ podotkl Ditrych.

Debata o dodávkách zbraní na Ukrajinu probíhá i v Německu. To až do samotného vypuknutí války odmítalo na Ukrajinu dodávat zbraně, uvedla Zuzana Lizcová z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Je to dáno tím, že Německo se tradičně snaží držet zásady, že do krizových oblastí zbraně nedodává. Poté, co ovšem došlo k ruské agresi, Německo zcela otočilo. Jak jeho vláda, tak mínění veřejnosti. Začalo na Ukrajinu zbraně dodávat,“ poznamenala Lizcová.

„V současné době ale kancléř Olaf Scholz tvrdí, že nemá na skladech těžké zbraně, které by země mohla bezprostředně na Ukrajinu odeslat. A nabízí, že buď dá Kyjevu peníze, nebo že bude ostatním spojeneckým armádám později kompenzovat zbraně, které na Ukrajinu dodají,“ podotkla Lizcová. „V úvaze kancléře Scholze hraje určitě roli i komponenta, že je potřeba konflikt neeskalovat, nerozšiřovat jej žádným dalším způsobem. A snaží se postupovat velmi opatrně v této oblasti,“ dodala Lizcová.

Analytik Jiří Vojáček se pak v závěru pořadu vyjádřil k tomu, zda opravdu hraje roli prodleva v dodávkách zbraní. „Ukrajina je teď v situaci, kdy i několik málo dnů pro ně může znamenat opravdu velmi zásadní problém. Vzhledem k tomu, že začíná na jihovýchodní Ukrajině ta velká očekávaná ruská ofenziva, zatím opatrně, ale i podle západních zpravodajských služeb by měla v jednotkách dnů nabrat na intenzitě, a to opravdu na velmi velké intenzitě. Navíc jihovýchodní Ukrajina je takový typ země, že je to vlastně zjednodušeně řečeno placka, to znamená, že zde mohou opravdu velmi intenzivně získat na síle údery mechanizovanými jednotkami. Rusové jsou si toho dobře vědomi, Ukrajinci jsou si toho dobře vědomi. Bohužel Ukrajinci samozřejmě tahají za kratší konec provazu, protože nemají té těžké techniky, která je na tomto typu území velmi zapotřebí, tak jí nemají dostatek,“ poznamenal Vojáček.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se nechal slyšet, že kdyby země měla srovnatelné zbraně s ruskou armádou, mohou už teď válku ukončit. Stačí tedy více techniky od Západu a ukrajinská armáda bude úspěšnější? „Ukrajinská armáda prošla od roku 2014 velkou reorganizací, od roku 2014, kdy vlastně bylo vidět, že je v naprosto zoufalém stavu, tak začala cvičit podle standardů NATO. Byli tam lidé z NATO, kteří vedli výcvik i menších i větších jednotek. Ukrajinci převzali řadu bojových postupů NATO. A to je vlastně ta efektivita, kterou teď ukazují. Oni nezměnili svoji výzbroj a je potřeba říct, že vlastně Ukrajinci mají výzbroj zhruba o generaci starší. Když to vezmeme v průměru, mají o generaci starší tanky, bojová vozidla pěchoty, letouny a tak dále, než mají Rusové. Rusové samozřejmě po přehlídkách vozí mnohem modernější techniku, ale i to, co skutečně mohou nasadit ve velkých počtech, je minimálně o generaci modernější než to, co mají Ukrajinci. Dokážu si představit, že kdyby Ukrajinci měli tu techniku, co mají Rusové, tak ta válka už dávno skončila,“ zakončil Vojáček.