Anketa
Jste pro to, aby se výdaje na obranu každý rok navyšovaly o 0,2 % HDP?
2%
97%
hlasovalo: 10506 lidí
Podle dokumentu má finská armáda 200 moderních bojových tanků a 1 110 obrněných vozidel a bojových vozidel pěchoty včetně 320 starých víceúčelových obrněných transportérů MT-LB a 110 vozidel BMP-2. „Podle tabulky organizace a vybavení NATO (se 44 vozidly na prapor) to stačí na vybavení čtyř obrněných praporů a 25 pěších praporů, celkem 29 praporů,“ shrnuje Weaver.
Za předpokladu organizace typu brigádních bojových týmů americké armády se čtyřmi manévrovými prapory, z nichž jednu tvoří jezdecká eskadrona americké armády, na brigádu mají Finové podle analytika dostatek bojových vozidel na vybavení svých sedmi brigád plus jednoho pěšího praporu ve všeobecné záloze. „Vzhledem ke skutečné struktuře finské armády to pravděpodobně znamená jednu obrněnou brigádu se třemi tankovými prapory, jednu mechanizovanou pěší brigádu s jedním tankovým praporem a pět motorizovaných pěších brigád bez tanků,“ sčítá.
„Dělostřelectvo finské armády je poněkud složitější téma, ale zdá se, že mají přibližně 220 155mm houfnic mezi taženými a samohybnými jednotkami,“ uvádí dále s tím, že moderní z nich tvoří polovinu počtu a dohromady pak stačí na vybavení dvanácti dělostřeleckých praporů a dalších čtyř raketových a střeleckých praporů, což má být „přiměřený dělostřelecký park pro podporu sboru“.
Anketa
Jste pro vytvoření společné evropské armády na bázi EU?
1%
98%
hlasovalo: 12274 lidí
„Odtud zřejmě pramení tvrzení, že by Finové mohli v době války mobilizovat poměrně velkou armádu, když by se spoléhali na svůj počet vycvičených záložníků. Stojí však za povšimnutí, že to nebude dobrá armáda – bude to síla, která se spoléhá na obrannou frontu špatně vybavených a špatně podporovaných branců středního věku, kteří v obrovském množství umírají pod ruským dělostřelectvem, aby chránili mnohem menší ,elitní‘ mobilní zálohu,“ uvádí vojenský analytik, podle něhož by i elitní záloha byla „sama o sobě (optimisticky) srovnatelná s jakoukoli ruskou jednotkou stejné velikosti“.
Upozorňuje též na menší množství munice, které by měli Finové k dispozici a na otázku zásobovacích linií do NATO či předválečné drony a problémy, které by podle Weavera nastaly při obnovování ztrát techniky.
„A teď přidejte skutečnost, že Finsko, ačkoli je silně propagandisticky proti Rusku, je bohatou demokracií, a ne totalitní dírou jako Ukrajina. Finská vláda prodala své veřejnosti myšlenku, že finské síly jsou kvalitativně mnohem lepší než Rusové,“ míní též analytik Weaver s tvrzením, že finská vláda nemůže v dané věci bez veřejného pobouření couvnout.
Podle jeho tvrzení by tak v případě války finská armáda nedokázala obstát proti Rusku ani v případě, že by šlo o sekundární linii.
"How to get conquered by Russia"
— Armchair Warlord (@ArmchairW) March 23, 2025
Let's actually evaluate the force Finland can deploy in wartime.
According to official Finnish arms control disclosures, as of 2023 the Finnish Army maintained seven (7) brigades, all in reserve. Let's evaluate their stockpile in that light.??… pic.twitter.com/7UpshTGRd7
Velitel finských ozbrojených sil Janne Jaakkola v květnu loňského roku řekl, že neočekává, že by Rusko v nadcházejících letech zaútočilo na NATO s cílem otestovat jeho soudržnost, ale bude se podle něj spíše soustředit na hybridní útoky skrze rušení GPS či útočit na Evropu prostřednictvím snahy dostat k nám ilegální migranty. „Pro Rusy jde o to, že si přejí způsobit co největší rozdělení Evropy, aby naše jednota a soudržnost byla o něco slabší,“ komentoval Jaakkola pro agenturu Reuters.
Po vstupu do NATO Finsko oznámilo zvýšení svých výdajů na obranu ve výši 2,5 % hrubého domácího produktu v roce 2023 a na 2,31 % v roce loňském či podepsalo dvoustrannou dohodu o obranné spolupráci s USA a do roku 2027 zdvojnásobuje svou kapacitu na výrobu munice.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Mělo by Finsko kvůli hrozbě konfliktu s Ruskem začít více zbrojit?
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radek Kotas
sathene
