„Někteří novináři, intelektuálové a řada občanů v diskusi o projevu prezidenta Petra Pavla v sobotu ke Dni vzniku samostatného Československa vzdychají blahem a rozplývají se nad jeho prázdnými slovy. Řada skutečně ctihodných osobností, které bojovaly proti totalitnímu režimu, si s Petrem Pavlem, zosobněním totalitního režimu v podobě předsedy základní organizace KSČ a rozvědčíka vojenského zpravodajství, srdečně potřásá rukou,“ uvádí Bobošíková, za jejímiž zády se v tu chvíli objevuje snímek prezidenta a vyznamenané Marty Kubišové.

Angažovaný exkomunista, který iniciativně sloužil totalitnímu režimu až do jeho konce, v sobotu předal státní vyznamenání skupině lidí, mezi kterými je více než deset procent bývalých členů KSČ, někteří z nich jsou dokonce nositeli vyznamenání předlistopadového Ústředního výboru KSČ, uvádí moderátorka Aby bylo jasno.

Nyní však i ti, kteří Petra Pavla do prezidentské funkce prosazovali, začínají po jeho zmíněném projevu otáčet. Například serveru Seznam Zprávy, který Pavlovi v prezidentské kampani stranil, se včerejší prezidentův projev zdál slabý. Vzhledem k symbolické síle 28. října jej zde komentátor Martin Čaban označil za promarněnou příležitost. „Ovšem jestlipak víte, že jsme viděli možná vrchol prezidentových schopností,“ podotýká Jana Bobošíková.

Přinesla slova, která o prezidentových rétorických schopnostech pronesl v tomto měsíci jeden z tvůrců prezidentovy kampaně, Martin Klčo, který s ním stále spolupracuje: „Na jeho vyjadřování v diskusi intenzivně pracovalo mnoho lidí. Je pravda, že ušel dlouhou cestu ve vyjadřování, komunikaci, argumentaci, ale je to jeho práce. On si to odpracoval, i lidi kolem něj, kteří ho na to připravovali,“ uvedl Klčo. „Takže projev, který jsme v sobotu viděli, byl výsledkem intenzivního tréninku,“ dodává Bobošíková.

Evidentně se prezident tak důkladně nepřipravoval na předávání vojenské zástavy. „Fraška se shozenou čepicí při pietním aktu obletěla média. Umíte si představit, co by se dělo, kdyby standartou shodil vojákovi čepici Miloš Zeman? Jak to, že novináři a sociální síť X nespekulují o tom, zda ten, který vzal standartou vojáka po hlavě, nebyl pod vlivem alkoholu nebo omamných látek?“ poukazuje na dvojí metr.

K Pavlovu projevu při příležitosti 28. října Bobošíková poté poznamenává: „Prezident tak nějak zapomněl, že výročí 105 let naší země není svátkem ani Evropské unie, ani Severoatlantické aliance, ale je svátkem české státnosti.“

Pro určitou skupinu lidí je však Petr Pavel na Hradě v roli loutky skutečně úspěchem. A tento úspěch má mnoho otců, upozorňuje moderátorka. „Hlásí se k tomu například podnikatel, lobbista a publicista Jan Dobrovský, respektive to přičítá svému zesnulému otci Luboši Dobrovskému, bývalému kancléři prezidenta Václava Havla,“ dodává. A poukazuje na jeho slova z rozhovoru s Čestmírem Strakatým: „Může za to můj táta, který se na jednom setkání v kině MAT postavil do pozoru, jak on to dělával, a se zamračeným výrazem řekl, že by bylo moc dobře, kdyby kandidoval Petr Pavel, ať si to rozmyslí. Dal mu, myslím, čtrnáct dní a Petr Pavel za čtrnáct dní přišel a řekl, že to bere. Táta mu dost věřil, měl ho ve velké oblibě,“ uvedl Jan Dobrovský 17. října.

Miliardář Dobrovský dělá pravidelné pořady s Jindřichem Šídlem:

Tím, jak dostával Petra Pavla na Hrad, se pochlubil také marketér Klčo. Z vybroušeného diamantu se podle něj stalo v kampani sportovní náčiní. „Jako jeden z mála politiků a kandidátů pochopil, co se od něj vlastně chce. Pochopil, že on není ani trenér, ani striker, který bude dávat hodně gólů, ale že je prostě míč. Míč, který se sebou nechá hrát, se prostě obklopí dobrým týmem a nechá se sebou hrát,“ prohlásil Klčo v uplynulých dnech.

„Zvolením prezidenta Petra Pavla jsme si evidentně dali gól do vlastní branky,“ glosuje Klčova slova Jana Bobošíková. „Den po dni stále zřetelněji vidíme, že ať diamant, nebo míč, v současné době hlava státu nejedná podle toho, co si myslí sama, ale co si myslí druzí. Někoho možná napadne, že kdyby prosazoval své názory a úsudek, bylo by to ještě horší,“ zakončuje Bobošíková s tím, že celá situace nám dává možnost se „poučit a nekupovat ve volbách ani vybroušený diamant, ani kopací míč, ani zajíce schovaného v perfektně ušitém pytli“.