Maďarský premiér Viktor Orbán dlouhodobě volá po uzavření příměří na Ukrajině. S myšlenkou na uzavření příměří přišel už v dubnu 2022, tedy dva měsíce poté, co Rusové vtrhli na Ukrajinu. Server Hungary Today tehdy k tématu napsal, že prezident Putin na Orbánovu nabídku reagoval pozitivně, ale již tehdy zdůraznil, že příměří bude uzavřeno jen tehdy, pokud Ukrajinci splní některé konkrétní ruské požadavky.  

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však v rozhovoru pro CNN oponoval, že se „lhářem“ nelze jednat. K tomu, že ruský prezident Vladimir Putin „je lhář“, zmínil osud zakladatele ruské soukromé armády wagnerovců Jevgenije Prigožina, který na konci června uzavřel dohodu s Vladimirem Putinem, že se stáhne do Běloruska a nebude stíhán pro svůj pochod na Moskvu z 24. června. A o dva měsíce později se zřítilo k zemi Pigožinovo letadlo s Přigožinem a s dalšími lídry wagnerovců na palubě. Osud Prigožina má být podle Zelenského varováním pro každého, kdo by chtěl s Putinem jednat.

V rozhovoru pro americkou zpravodajskou stanci Zelenskyj taktéž upozornil, že Vladimir Putin již na příkladu jiných zemí ukázal, že ve skutečnosti nechce o čemkoli vyjednávat. „Viděl jste od Putina nějaký kompromis v jiných otázkách? S Gruzií? S Moldavskem?" zeptal se ukrajinský prezident řečnicky.

Mezitím pokračuje ukrajinská protiofenziva a zdá se, že si připsala další úspěch. Washingtonský Institut pro studium války (ISW) s odvoláním na Centrum pro bezpečnost a nové technologie (CSET) napsal, že Rusové museli na Ukrajině provést změny ve struktuře velení a také velení více chránit. Odsunem od fronty, případně zakopáním velitelských stanovišť hlouběji pod zem.

„Zástupkyně ředitele pro analýzu Centra pro bezpečnost a nové technologie (CSET) Margarita Konaevová a člen CSET Owen Daniels 6. září uvedli, že ruské síly přesunuly velitelství mimo dosah většiny ukrajinských úderných systémů a umístily předsunutá velitelská stanoviště dále pod zem a za silně bráněné pozice,“ uvedl institut s tím, že různorodost jednotek působících na konkrétních úsecích fronty komplikuje předávání informací a rozkazů. „Ruské síly v západní Záporožské oblasti se například skládají z prvků 58. armády smíšených zbraní (Jižní vojenský okruh), ruských vzdušných sil (VDV), Specnaz, námořní pěchoty, nepravidelných dobrovolnických praporů a brigád složených výhradně z mobilizovaných osob. Ruské velení se pravděpodobně potýká se sdílením informací a s vytvořením společného velitelského prostoru napříč těmito značně nesourodými silami bránícími se proti ukrajinským protiofenzivním operacím,“ pokračoval institut.

Podle Ukrajinců Rusové navýšili výrobu svých dronů na domácí půdě, takže je budou moct využívat ve větších počtech.

Nové podrobnosti o válce na Ukrajině přinesl také životopis amerického miliardáře Elona Muska, z nějž citovala americká zpravodajská stanice CNN. Musk v knize zmínil, jak sám v sobě řeší „ukrajinské dilema“.

„Elon Musk loni tajně nařídil svým inženýrům, aby vypnuli satelitní komunikační síť Starlink své společnosti poblíž krymského pobřeží, aby narušili tajný ukrajinský útok na ruskou námořní flotilu,“ citovala CNN z Muskova životopisu, který se má na pultech obchodů objevit 12. září. Když se ukrajinské ponorkové drony s výbušninami přiblížily k ruské flotile, „ztratily spojení a neškodně se vyplavily na břeh“. Musk prý zmařil ukrajinský útok na Krym v obavě, že na něj ruská strana odpoví jadernými zbraněmi. Kdyby Musk nechal aktivovat družicový internet až k Sevastopolu, ze svého pohledu by se podílel na eskalaci válečného konfliktu, o což dle svých slov nestojí.