Jak jste na to přišel, pane Zaorálku? Poslanec Šarapatka naznačil pro PL, že s jeho zadržením na Ukrajině to může být úplně jinak

05.07.2017 20:43 | Zprávy

Český poslanec Milan Šarapatka byl zadržen v Kyjevě. Při cestě na zasedání společného jednání Parlamentního shromáždění NATO s ukrajinským parlamentem nebyl na letišti v Kyjevě propuštěn z tranzitního prostoru a bylo mu sděleno, že je na Ukrajině na jakési listině nepřátelských osob. Média a rovněž ministerstvo zahraničí spojily jeho zadržení s tím, že poslanec Šarapatka před třemi roky působil jako pozorovatel při referendu, na základě kterého se Krym odtrhl od Ukrajiny. Sám poslanec ale nabízí jiné vysvětlení a chováním Zaorálkova ministerstva se cítí dotčen.

Jak jste na to přišel, pane Zaorálku? Poslanec Šarapatka naznačil pro PL, že s jeho zadržením na Ukrajině to může být úplně jinak
Foto: archiv M. Šarapatka
Popisek: Ing. Mgr. Milan Šarapatka, Ph.D.

Jak poslanec vzpomíná, v neděli 2. 7. 2017 společně s dalšími poslanci – členy delegace přiletěl do Kyjeva, kde se měl zúčastnit meziparlamentní konference ukrajinských poslanců s poslanci ze zemí NATO. Zastupoval zde tedy Českou republiku.

Při vstupní kontrole jej však ukrajinské úřady odmítly do země vpustit. Důvody mu nikdo nesdělil ani po opakovaných žádostech, přestože jednal na letišti s několika bezpečnostními pracovníky. „Po předložení pasu pohraničníci zavolali svého nadřízeného, který mi sdělil, že jsem na jakémsi seznamu nežádoucích osob. Byl jsem tím samozřejmě šokovaný, zejména proto, že mne nikdo o zařazení na takový seznam předem neinformoval, od mojí návštěvy Krymu uběhly bez jakékoli negativní reakce ukrajinské strany již více než tři roky a do minulé neděle tomu také nic nenasvědčovalo,“ prozradil ParlamentnímListům.cz poslanec.

Zatímco ostatní členové delegace české sněmovny, poslanci Klučka, Seďa, Nekl a Bartoš, prošli bez problémů, Šarapatku odmítli vpustit a oznámili mu, že se bude muset příštím letadlem vrátit do Prahy.

Co Šarapatku také šokovalo, bylo kromě jiného to, že mu ukrajinští úředníci nejprve dokonce nechtěli ani vrátit pas s tím, že jej dají kapitánovi letadla a ten mu jej předá, až odletí z Ukrajiny. „Takový postup se přece používá při vyhošťování ze země a já jsem podle práva ještě ani na Ukrajinu nevstoupil,“ upozornil poslanec. Teprve po opakovaných protestech mu byl nakonec pas vrácen.

Následně měl poslanec problém se svým zavazadlem, které již bylo mimo tranzitní zónu, ovšem jemu nebylo umožněno tranzit opustit a dojít si pro něj. Kvůli tomu zmeškal večerní spoj přes Mnichov do Prahy, kterým se chtěl původně vrátit, a musel přenocovat v tranzitní zóně letiště. „To bylo také trochu komplikované, protože v Kyjevě nemají v tranzitní zóně ani žádný hotel, ani jiné ubytovací kapacity,“ sdělil nám poslanec. Nakonec si na letišti vyjednal vstup do salónku, ve kterém přespal na gauči, a ráno odletěl přímo do Prahy.

„Každá suverénní země má skutečně nárok se bez dalšího rozhodnout, koho na své území pustí a koho ne. Toto je však porušení všech diplomatických zvyklostí. Útok nikoli na mě, ale především na český parlament, který jsem tam oficiálně reprezentoval. A tím i na český stát, jehož je parlament suverénem,“ řekl Šarapatka ParlamentnímListům.cz. „A rovněž jako útok na Parlamentní shromáždění NATO,“ dodal. „Pokud měla ukrajinská strana výhrady k mojí osobě, měla to sdělit pořadateli a českému parlamentu předem a požádat parlament o vyslání jiného reprezentanta. O tom, že na shromáždění pojedu, věděla ukrajinská strana tři měsíce předem, když jsem byl delegován,“ upřesnil poslanec. Organizátoři následně jména účastníků několikrát projednávali. „Takže oni věděli, že tam Šarapatka jede, a neudělali vůbec nic. Až na letišti,“ konstatuje.

Jak poslanec Šarapatka dále upozorňuje, v mezidobí (od cesty na Krym před třemi roky) byl na Ukrajině několikrát, z toho dvakrát jako pozorovatel na prezidentských a parlamentních volbách a jednou na podobné akci organizované NATO. Ukrajinská strana s tím nikdy neměla žádný problém. „Ten Krym je samozřejmě citlivá záležitost, ale já jsem na Ukrajině mezitím byl opakovaně a nikdy nebyl nejmenší problém,“ připomněl.

Proto se mu nechce věřit, že by po několika letech najednou vznikl s jeho vstupem problém právě kvůli jeho účasti na pozorovatelské misi. „Pokud by tomu tak bylo a věděl bych to, tak bych milerád přenechal své místo v delegaci jiným poslancům,“ ujišťuje.

„Kdyby mi řekli, že kvůli Krymu nemám jezdit na Ukrajinu, samozřejmě bych to respektoval. Na Ukrajině jsem byl už opravdu mnohokrát a klidně další cestu oželím. Znovu však opakuji, že jsem na Krym jel jen proto, abych se na vlastní oči jako neutrální pozorovatel podíval, jak referendum probíhá. V žádném případě jsem nepodporoval žádnou ze stran. Takže to vnímám i tak, že ukrajinští představitelé nechtěli, aby v zahraničí lidé věděli, co se tam děje,“ dodává.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Jakub Vosáhlo

Slavnostní účtenková loterie

Paní Schillerová, nemyslíte si, že by bylo lepší, kdyby se zabývali zaměstnanci najati na účtenkovou loterii něčím užitečnějším? Nebo že bychom mohli za účtenkovou loterii ušetřit a tyto finance raději dát či rozdělit mezi pečovatelské domy na podporu důstojného stáří? Nemyslíte si, že by taková čás...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

35 let od cinkání klíči: Bydlení jako kalamita, píše sociolog Keller. A Fialova vláda to dorazila

13:25 35 let od cinkání klíči: Bydlení jako kalamita, píše sociolog Keller. A Fialova vláda to dorazila

NEKOREKTNĚ S KELLEREM Pod hlasitými spory mezi pravdoláskaři a dezoláty se podle profesora Jana Kell…