„Já mám účet na Twitteru i na Facebooku,“ potvrdil s tím, že na sítě nedává nic citlivého. Z bezpečnostních důvodů pak podle svých slov ale dělá digitální hygienu. Digitalizace se rozvíjí velmi rychle a málokdo si uvědomuje její hrozby a rizika. Je podle něj nutné s tím pracovat. To znamená zejména kvalitní zabezpečení hesel, účtů či e-mailů. Zásadní je také sledovat, jaké stránky člověk navštěvuje či na jaké odkazy kliká.

Moderátorku zajímá dále, jestli uživatelé dělají něco, co on by nikdy z bezpečnostního hlediska neudělal. Upozornil například na používání slabých hesel, které se dají rychle prolomit, nebo nedávání si dvoufaktorových ověřování na účty. „Tady takový základ,“ uvádí s tím, že důležité o věcech je přemýšlet a chovat se obezřetně.

Základ u sociálních sítí je dávat pozor na to, co tam dáte. „Profesionál předpokládá, že už je hacknutý,“ řekl v rozhovoru s tím, že dětem by radil přemýšlet také nad fotkami či citlivými věcmi, které sdílejí. Problém podle něj také je, že uživatel používá stejná hesla na vícero účtů. „Dívat se, kam klikám, na jaké stránky chodím,“ vyjmenoval další rizika a vyzdvihl také důležitost aktualizování softwaru.  

„U kyberbezpečnosti je potřeba říct, že se jedná o proces více než cílový stav,“ vysvětlil s tím, že je potřeba naplňovat pilíře národní strategie kybernetické bezpečnosti, která se podle jeho slov musí minimálně po pěti letech aktualizovat. Většina těch úkolů ve strategii jsou dlouhodobé věci, podotkl. Klíčovým místem jsou pak cloudy s daty. V rámci jejich ochrany je pak důležitá analýza a řízení rizik a jejich vyhodnocení.  

Za největší slabinu pak považuje člověka. Obecně vidí problém v rámci kyberbezpečnosti v tom, že lidé stále mají pocit, že to je technická záležitost. To podle jeho slov ale není pravda. „Je to komplexní disciplína, je to o lidech a politice organizace. Musí se tím zabývat management organizace, nikoliv jen IT oddělení,“ varoval.

Moderátorku dále zajímalo, proč hackeři útočí na zdravotnická zařízení. Podle něj záleží na útočníkovi. Poslední případy napadení nemocnic měly podle jeho soudu kyberkriminální povahu. Cílem byl finanční zisk. Nemocnice pak jsou často zranitelný článek a vidina finančního zisku je výrazná. „Nutně potřebují obnovit provoz, jsou pod tlakem, tak mně zaplatí,“ vyjmenoval možné pohnutky přemýšlení útočníka. My doporučujeme nikdy neplatit. „Nemáte jistotu, že data subjekt dostane zpět, a jednak nabádáte útočníky,“ přiblížil.