Excesem novinářky Petry Procházkové na konferenci Mediální fórum 2019 začíná pravidelný přehled mediálních zajímavostí. „Vyjádřil se k tomu už kdekdo, ale protože shrnujeme událostí uplynulého týdne, tak to nemohu opomenout. Vyjel jsem si nějaké mediální odezvy, mimo jiné i svého ‚oblíbeného‘ komentátora Martina Schmarcze, který k tomu hned v pondělí napsal na Info.cz text pod titulkem: ‚Mlácení pro dobrou věc? Neexistuje a fackující Procházková není výjimkou‘. Sice v něm odsoudil násilí, kterého použila paní Procházková na jiném novináři, ale přitom uvádí věci, v nichž vidím velké nebezpečí. Tedy že je vina na obou stranách, že dezinformátoři dezinformují, a proto se bojovníci proti dezinformacím rozčilují a jdou tedy někdy až k fackám. Mně to přijde jako velké pokrytectví a jako velká lež,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
A to proto, že nejde o srovnatelné věci, když někdo začne být fyzicky agresívní. „On tam bagatelizuje výkřiky na Václava Klause mladšího 17. listopadu na Národní a podobně. Prý to není žádný velký problém, jen by se tedy nemělo sahat k fackám. Neboť, jak píše, nic jako ‚mlácení pro dobrou věc‘ neexistuje, že násilí je vždy násilí. To je jediné, co bych z jeho článku podepsal jako absolutní pravdu. Ale bagatelizuje i jednu věc, kterou ani nevysloví. A sice, že tahle událost nebo i podobné sporné události včetně různých hysterických výstupů při pietních aktech, ať už to bylo u Českého rozhlasu nebo na Národní třídě v jiném datu, jsou produktem právě těch Schmarczů, právě těch Šafrů, právě těch novinářů, kteří od druhé poloviny devadesátých let, od Sarajevského atentátu, nebo možná už od roku 1995, rozdělují společnost,“ upozorňuje mediální analytik.
Lidi dělí na dezinformátory a bojovníky proti dezinformacím
Tihle novináři nálepkují, vytvářejí z jedněch přátele, z druhých nepřátele, spojence a odpůrce, nyní se jim hodí nálepka dezinformátoři. „On dělí lidi na dvě skupiny, na ‚dezinformátory a bojovníky proti dezinformacím‘. Čím se ti dezinformátoři mají dopouštět dezinformací? Co jsou to ty dezinformace? Kde jsou informace? Kde je pravda, kde je lež? Šermuje se nálepkami jenom proto, aby se někdo znectil, ostrakizoval, znehodnotil, a tím vyloučil z veřejného prostoru. Takže příště ve veřejném prostoru smí být pouze svatí mužové a ženy, jako je třeba paní Procházková. Já ji znám ještě ze školy, navštěvovali jsme stejnou fakultu, to se ještě jmenovala Švábová a neměla za sebou tu čečenskou, ruskou a nevím jakou ještě anabázi, a byla to svého času vynikající novinářka. Dnes je z ní už jen hysterická bojovnice za něco, čemu sám nerozumím, o co jí jde,“ přiznává Petr Žantovský.
Podobné pocity v politickém kontextu má také, když sleduje poslankyni ODS Miroslavu Němcovou. „Také ji znám přes dvacet let a bývala to dáma s espritem a s noblesou. Dnes, když ji vidíte a slyšíte veřejně vystupovat, tak z ní čiší taková míra nenávisti a taková neúcta ke druhému názorově třeba oponentnímu člověku. To je velmi špatný stav společnosti, který se nám tímto ukazuje. Vůbec nevím, co se s tím dá dělat, jen to celé zastavit a prostě začít znovu. Ale to pochopitelně možné není. Tak nevím, kam až to půjde. Vybavuji si ještě jednu Schmarczovu větu, s níž bych souhlasil. Píše, že ‚velké zlo vždy počíná z malého zla‘. Ano, určitě má pravdu. Ale mám pocit, že to nelze zastavit, že už byl džin vypuštěn z láhve,“ obává se mediální odborník.
Neumí už argumentovat věcně, a tak se uchyluje k fackám
Je přesvědčen, že to souvisí s tím, jak jsou některé weby považovány za dezinformační nebo konspirační. „Ale jak jsme se v pondělí dozvěděli z ‚Reuters Institute Digital News Report 2019‘, tedy hloubkové analýzy o vlivu a síle jednotlivých médií, což je každoročně očekávaný report, tak například ParlamentníListy.cz získaly 15 procent celkového dosahu na trhu, nejvíce mezi českými weby. A v pořadí celkové obeznámenosti a důvěryhodnosti jsou na šestém místě mezi všemi, to znamená před MF Dnes, Seznamem zprávy, Novinkami, Deníkem N a tak dále. Myslím, že to všechno souvisí s fackou, kterou uštědřila paní Procházková. Ona tím ukázala, že už neumí argumentovat věcně a uchyluje se tedy k argumentům ‚ručního typu‘. A to je velmi špatné,“ myslí si Petr Žantovský.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník