„Většinou velmi podobně čtou dezinformační a vlivové operace Ruska na svém území, což je logické – když celý život děláte v bezpečnostní branži, tak stejně jako instalatér nebo zubař prostě umíte rozpoznávat problém, když ho vidíte. To, co je odlišuje, je síla politického stropu, který mají nad sebou,“ podotýká Janda. 

„Zdali prostě ministr popírá, že když vám někdo zevnitř ničí demokratický stát, tak je to průšvih. Nebo jde o pragmatické osobní zájmy ministra či kabinetu, které by pořádné vyšetřování kremelských aktivit narušovalo. Nebo je to různá forma appeasementu, která není jen v tématu vlivu Kremlu, ale i třeba islamismu. Tahle záklopka určuje, zdali se jako Estonsko chováte jako silný stát, který dezinformační vliv cizí agresivní moci systematicky vyhání ze svého území, nebo jestli si jako Ukrajina za Janukovyče necháte Kremlem rozložit své bezpečnostní instituce,“ rozebírá Janda a dodává, že i z toho důvodu je důležité, aby vládnoucí politici nechali bezpečnostní profesionály dělat svou práci. V Česku se to prý zatím děje. „Většinou nejde o silné jasné zadání vlády, ale málokdo na vládní úrovni blokuje tyhle sebezáchovné pudy demokratického státu. Zatím,“ zmínil závěrem svého příspěvku.