„Válku s islámským terorem už čtrnáct let prohráváme, protože se chováme, jako kdyby ho bylo možné porazit pouze vojensky. Přestože se nám podařilo srazit al-Káidu na kolena, vyrostly další teroristické skupiny, které nenávidí západní způsob života. Dokud politicky nevyženeme islamismus z našich měst, můžeme si bombardovat, jak chceme, ale vždy se objeví další tisícovky džihádistů, kteří budou nenávidět to, co my milujeme – svobodu jednotlivce,“ poznamenal Janda.

Podle něj je tak nutné začít bitvu doma, nikoliv stovky kilometrů daleko v poušti. „Pokud někdo tvrdí, že máme vytáhnout proti ISIS s pozemními jednotkami, měli bychom se zcela vážně ptát, co v té oblasti budeme dělat za tři, pět a deset let. Bez seriózního promyšleného plánu se jen hlouběji zavrtáme do destabilizovaného regionu plného etnických a náboženských konfliktů,“ řekl. Není podle něj správné vyčerpat bezpečnostní i politické kapacity ve velmi nákladné a geograficky vzdálené válce. Největší bitvu, jak říká Janda, musíme svést na domácím hřišti. 

Původní text ZDE.

V Evropě jsou totiž tisícovky sympatizantů ISIS, majících dojem, že šíření nenávistné totalitní ideologie je v pořádku, tvrdí. „Evropští lídři nyní hledají odpověď na bující teroristické podhoubí. Občané jejich zemí očekávají, že reakce musí být dostatečně tvrdá. Než však pošleme tisíce našich vojáků bojovat – jak to vnímají džihádisté – svatou válku, měli bychom se s chladnou hlavou zamyslet,“ říká s tím, že primárním zájmem musí být ochrana vlastních občanů uvnitř Evropy.

„Potřebujeme mít evropský islám, který bude kompatibilní s lidskými právy a dalšími základními hodnotami evropských společností. Ten nenajdeme na Blízkém východě. Je jen naší slabostí, že necháme v Evropě kázat ideologii, která generuje stovky teroristů přejících si zničit samotný základ naší civilizace,“ dodal s tím, že je nutné také nahlas pojmenovat to, o čem se nikdy nebude vyjednávat. Muslimové, ale i většinová společnost to potřebují slyšet: Svoboda kohokoliv a cokoliv karikovat. Svoboda kohokoliv kritizovat. Rovnoprávnost žen a mužů. Nepřípustnost ideologické nenávisti vůči Židům či homosexuálům. Nepřípustnost drakonických trestů za rouhání či dokonce za nevěru. Nadřazenost světského práva nad náboženskými normami.

Dle něj se tak musíme evropských muslimů ptát, na kolik se s těmito základními principy ztotožňují.