„Každý analytik ví, že když chce analyzovat určitou dobu, tak musí jít o generaci, dvě, tři dozadu, aby zjistil, jaká byla vlastně trajektorie, vývoj těch událostí. Když se budeme bavit o současné době, musíme se vrátit minimálně do roku 2014. Ale když budeme hovořit o roce 2014, tak je nezbytné si vlastně zrekapitulovat celý vývoj od roku 1990, kdy Ukrajina ještě v rámci Sovětského svazu vyhlásila nejdřív suverenitu, pak v roce 1991 se osamostatnila a vyhlásila se jako neutrální stát, navždy neutrální stát s velmi dobrými vztahy k sousedům,“ začal analytik Jan Schneider zeširoka k současnému konfliktu na Ukrajině.

„Ukrajina byla skutečně neutrálním státem až do roku 2014, kdy na podzim po puči... Duma se oficiálně vzdala neutrality. Když se vzdávám neutrality, musela tam do roku 2014 být. Když v roce 2008 představitelé Ukrajiny jednali o vstupu do NATO protiústavně. V roce 1994, bylo to budapešťské memorandum, které se zmiňuje jako ochrana ukrajinských hranic, jenomže je potřeba vidět, že to bylo zabezpeční obrany nebo zajištění ochrany Ukrajiny, která byla deklarovaně neutrální a bezjaderná, čili když se vzdává neutrality a začne toužit po jaderných zbraních, tak sama se vzdává platnosti deklarace. V roce 2014 začíná potom vlastně... Odtržení Krymu byla naprosto legální věc, jak uznává mnoho evropských právníků, ale bohužel ty jejich hlasy nejsou slyšet, protože to referendum bylo provedeno zcela v souladu s jedním článkem ukrajinské ústavy, který dával Krymu právo vést referendum o nejpodstatnějších otázkách. A to referendum dopadlo v podstatě podobně jako referenda předtím, průzkumy, které prováděly americké instituce, čili ta tendence odtrhnout se od Ukrajiny tam byla skutečně, to trvalo čtvrtstoletí, než se to v tom roce 2014 povedlo, navíc tam vlastně nepadl jediný výstřel,“ dodal Schneider. 

„Pak byly samozřejmě ty ruskojazyčné oblasti, bombardování Doněcka, vyhlášení té protiteroristické akce, která byla proti těm územím, která si vlastně chtěla zachovat ruský jazyk, zakázání ruštiny jako úředního jazyka, postupně potom zakázání opozičních politických stran, opozičních médií, čili ta Ukrajina je skutečně jako vzorem demokratického státu jak vyšitá. Prostě jestli něco takového chtějí přijmout do Evropské unie, tak možná Evropská unie chce ty své standardy přiblížit těm ukrajinským, protože všechna ta opatření, která ta naše zlopověstná paní Jourová tam na nás chystá, co se týče tisků a takzvaných dezinformací, jdou spíš tím ukrajinským směrem, než že by to byla nějaká oslava civilizace a svobody a demokracie,“ řekl Schneider.

„Rusové měli dvě špatné možnosti před sebou. Nezaútočit, nebo zaútočit. Napadnout se nechali v roce 1941, takže teď zkusili preventivní útok. Obojí špatné, ale v té situaci nikdo nevidí jiné řešení. Podle OBSE tam za těch osm let, nebo od roku 2014, bylo asi 14 tisíc obětí včetně žen, včetně dětí,“ podotkl také Schneider.