Hned v úvodu Švejnar mluvil o tom, že je problém, že jsme za uplynulých třicet let nebyli schopni postoupit dál. Tlaky na zvýšení mezd jsou prý tak přirozené a produktivita práce je obdobná, ne-li vyšší než na Západě. „Firmy raději platí méně než více, protože jsou pod tlakem investorů, aby generovaly co největší zisk,“ shrnuje Švejnar. Podniky prý již delší dobu tvrdí, že nemají dostatek lidí, ale přesto mají velkou averzi vůči tomu, aby zvedly mzdy.

Na firmy prý doteď nebyl dostatečný tlak. Na Západě, kde je tlak vyšší, je také podle Švejnara dělba mezi platy a ziskem vyšší. Podobné problémy však prý narůstají za posledních dvacet patnáct let i ve zbytku světa.

Švejnar se shoduje s tím, že v období, kdy je silná konjunktura, je lepší, když je rozpočet v přebytku, a v období, kdy je recese, by vláda měla více utrácet, aby nahradila propad soukromé sféry. Nyní jsme ovšem prý v odlišné situaci, jelikož jsou nízké úrokové míry. „Takže se opravdu vládě daří snížit dluh ze čtyřiceti na třicet procent HDP čili si vedeme mnohem lépe, než kdyby byla úroková míra vysoká. V tom smyslu má vláda mnohem větší manévrovací prostor,“ říká. Čtyřicet miliard je podle Švejnara v poměru k dluhu či k HDP „malá částka“.

FOTO: Repro ČT24, průměrná mzda v České republice

Vládě by tedy Švejnar dluh nevyčítal, pokud bude i v jiných oblastech užitečně využívat prostředky. Jako příklad jmenoval investice do projektů, třeba do infrastruktury, nemělo by se však jednat o „bezcílné rozhazování“. Poslední léta prý z hlediska investic nebyla produktivní.

Švejnar varoval, že vzhledem k tomu, že jsme velmi otevřená ekonomika, tak pro nás jakýkoli šok, který přijde, bude mít silné následky. Vzpomenul i na své varování při poslední velké ekonomické krizi, kdy mu tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek tvrdil, že jsme na krizi dobře připraveni.

Nyní jsme prý dobře připraveni v tom, že máme velmi nízkou míru zadluženosti a podařilo se snížit dluh státu.