Kyjev dle svých slov reaguje na pohyb ruských jednotek. Prezident Ruské federace Vladimir Putin pro změnu tvrdí, že místo toho, aby Ukrajinci řešili problém mírně, přešli k teroristickým praktikám.

Úvodem vystoupení pak Bašta pohovořil o anexi Krymu a případných změnách stavu. „To bude opravdu záležet především na obyvatelích Krymu. A já bych si nemyslel, že se rozhodují jenom podle toho, že jsou zpracováni propagandou. Já jsem tam koneckonců byl často,“ zmínil Bašta. Naráží se zde podle něj i na právo sebeurčení a právo rozhodnout se, kde chci žít. „Na druhou stranu tahle změna by mohla přijít,“ dodal Bašta s tím, že si však nemyslí, že by to šlo zcela bez násilí. 

Nevnímá však, že by změnu anexe Krymu rozhodla jiná vláda v Rusku. „Rusko si velmi zakládá na své státnosti a myslím si, že tohle by byla záležitost, která by byla asi obtížně řešitelná,“ doplnil. Podle jeho slov by případná změna nemusela být změnou k lepšímu. „Spíš bych se obával, že by to bylo z tohoto hlediska ještě horší,“ zmínil.

Krym byl podle Bašty dlouho bezproblémový. „Já jsem tam jezdil, změnilo se to po jazykovém zákoně, který zavedl prezident Juščenko, kdy vláda autonomní republiky Krym musela mít tlumočníky, aby mohli hovořit s Kyjevem, protože oni neuměli ukrajinsky a Kyjev s nimi nechtěl mluvit rusky. Tam si myslím, že začal ten konflikt,“ podotkl.

S hodnocením současné situace na rusko-ukrajinských hranicích by byl Bašta opatrný. „K tomu konfliktu došlo v noci ze 7. na 8. srpna, začalo se o něm mluvit poprvé, pokud se nepletu, včera a dnes a z mého pohledu se to jeví tak, že je to souboj dvou služeb – ukrajinské vojenské rozvědky a ruské FSB, čili ruské kontrarozvědky,“ podotýká Bašta. Dle jeho názoru jde o nesmírně nebezpečnou situaci. „Neboť jestli je někde potenciál k tomu, aby se rozeběhla válka, tak to není ani v Doněcku, ani v Luhansku, ale právě na Krymu,“ doplňuje s tím, že atentát v Sarajevu byl také výsledek nepovedené akce srbské vojenské rozvědky.