„Jednoznačné selhání.“ Kauza „zatajená sebevražda“ na ČT se rozjíždí

Když v sobotu jihomoravská policie informovala o případu sebevraždy v propasti Macocha, málokoho by napadlo, že toto východisko bude hledat paní Lenka Šimůnková, známá svým bojem za zjištění pravdy o tragické střelbě na filozofické fakultě.

Během neděle se informace objevila na internetu i s identitou oběti a vzbudila rozruch, u některých i šok. Představa, že událost spojená se zásahem orgánů České republiky může vést k tak fatálnímu činu, se do té doby zdála nemožnou.

Střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde student David Kozák postřílel čtrnáct lidí a nakonec spáchal sebevraždu, byla tři dny před Vánoci roku 2023 intenzivně prožívána celou společností.

Fotogalerie: - Pietní průvod za světlem

Pietní průvod nazvaný Přenesení světla směřující k...

Bouřlivá veřejná debata se o několik měsíců později vedla nad závěry policejního vyšetřování, podle kterých střelce nebylo možné zastavit. Pochybnosti budily zejména informace o chování policejní hlídky na filozofické fakultě, která do budovy vstoupila minutu po Kozákovi, prohlédla zběžně dvě patra a zase odešla. O několik minut později začal ve čtvrtém patře student střílet.

Hlavní mluvčí těchto pochybností se stala právě Lenka Šimůnková, jejíž dcera Eliška na fakultě zemřela. Otázky kladla policistům, poslancům i ministru vnitra Vítu Rakušanovi. Právě jeho reakci někteří považovali za jeden z hlavních důvodů jejího fatálního rozhodnutí.

V pondělí už se o tématu mluvilo na sociálních sítích i na zpravodajských serverech. Objevila se petice žádající odstoupení ministra Rakušana, vyjadřovali se politici, kteří se snažili paní Šimůnkové pomoct v jejím boji, třeba senátor Robert Šlachta, někdejší velitel ÚOOZ.

Mnohé ale zaujalo, jakým způsobem jej uchopilo večerní zpravodajství. Jako první se k mediálnímu pokrytí vyjádřil novinář Miroslav Korecký, který zhlédl relace všech tří hlavních televizí a zjistil, že dvě z nich téma měly jako první, a tedy nejdůležitější, třetí televize, jejíž večerní zprávy jsou nejdelší, jej divákům zamlčela zcela.

Pod jeho příspěvkem se množily komentáře zkoumající možnosti odhlášení koncesionářských poplatků, údiv vyjádřila i bývalá redaktorka České televize Nora Fridrichová. Ta paní Šimůnkové v minulosti dala prostor ve svých 168 hodinách.

Někteří doufali, že k plnění informační povinnosti veřejnoprávní televizi přiměje alespoň fakt, že se k tématu mezitím vyjádřil ministr vnitra Vít Rakušan.

Ten v reakci na sebevraždu studentčiny matky uvedl, že se „jedná v podstatě o další oběť vraha z FF UK, důsledky jehož činu pociťuje naše společnost a pozůstalí doposud“.

On sám prý s paní Šimůnkovou mluvil v únoru, když jej vyhledala na předvolební akci. „Byla ve zjevně špatném psychickém rozpoložení. Mluvil jsem s ní asi deset minut, o úmyslu spáchat sebevraždu se nezmínila,“ sdělil Vít Rakušan pro IDnes.cz.

Fakt, že si i na tomto tématu dělá reklamu na předvolební tour Podpisovka, mnohé znechutil, ale na zpravodajském webu veřejnoprávní televize ČT24.cz se žádná informace o úmrtí Lenky Šimůnkové neobjevila ani ve středu odpoledne, 72 hodin po zveřejnění informace.

Přístup tří hlavních televizí audiovizuálně shrnul i bloger Vidlák.

„Česká televize lže, jako když Rudé právo tiskne. Vím o tom své,“ vyjádřil se Filip Smoljak, bratr senátora STAN, který patřil k hlavním propagátorům nedávného zvyšování koncesionářských poplatků. Dozvěděl se za to, že „dělá reklamu všem těm jindolfům rajchlům“.

Sám senátor Smoljak se k tématu nevyjádřil. Mlčí i Jan Lacina, poslanec STAN a někdejší zaměstnanec České televize, který z jeho frakce komentuje televizní produkci nejčastěji.

Zato novinář Marek Stoniš dohledal, co jako vysvětlení navýšení koncesionářského poplatku řekl ve Sněmovně sám Vít Rakušan:

„Navýšení poplatku je minimální, dopad bude velký. Česká televize a Český rozhlas jsou média, která potřebujeme mít funkční a finančně životaschopná.“

Pokud ale i ministr vnitra hovoří o „činu, jehož důsledky pociťuje naše společnost doposud“, je otázkou, jak vnímat jeho naprostou ignoranci ze strany veřejnoprávního zpravodajství. A od prvních okamžiků bylo zřejmé, že tyto otázky bude klást i Rada České televize, která má na plnění její veřejnoprávní úlohy dohlížet.

„Paní Šimůnková, matka jedné ze zavražděných studentek z filozofické fakulty, byla do značné míry ‚mluvčí‘ těch rodičů a ‚mluvčí‘ kritiků policejního zásahu. Je naprosto nepřijatelné, že ČT ve své hlavní zpravodajské relaci neinformuje o její sebevraždě. Na takovéto zpravodajství, ve kterém se cenzurují informace o kriticích policie a ministra vnitra, se mají zvyšovat poplatky? To je ta veřejná služba?“ ptal se radní Pavel Matocha, bývalý předseda Rady ČT.

Jiní se pozastavili nad tím, jaká témata na úkor tragédie do pondělních Událostí pronikla. Šlo například o nadčasovou reportáž o pojišťování nemovitostí, zprávu o návštěvě prezidenta Salvatoru v Bílém domě, velký prostor dostalo velmi emocionálně zabarvené zpravodajství o nové LGBT legislativě v Maďarsku.

Europoslanec Ondřej Dostál, první místopředseda Stačilo!, k tomu poznamenal, že hnutí v příští Poslanecké sněmovně plánuje iniciovat velmi vážnou debatu, jak s Českou televizí dále včetně možnosti jejího úplného zrušení.

„Je to jednoznačné selhání,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz člen Rady České televize Luboš Xaver Veselý. A raději prý nechce ani pomyslet na to, že by v mlčení České televize mohl být nějaký záměr.

Šířeji se nad tématem zamyslel Vadim Petrov, člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, která coby správní orgán dohlíží na všechny vysílatele.

„Česká televize spravuje obrovský rozpočet, který se ještě zvýší. Je to více než dvojnásobek rozpočtu největší soukromé televize. Česká televize funguje bez jakékoliv efektivní kontroly,“ připomíná radní.

Problém veřejnoprávní televize je podle něj v absenci odpovědnosti, protože kde chybí vlastník, tam chybí i odpovědnost.

„ČT patří všem a nikomu. Zaměstnanci ČT se stali nejvyššími arbitry toho, co se v ní bude vysílat. Postupují podle vlastních politik, které si sami formulovali,“ říká k tomu. Takže vůbec nepochybuje, že mlčení o sebevraždě paní Šimůnkové si televize obhájí vnitřními redakčními pravidly. Nad čím se musíme zamyslet, jsou právě ta pravidla.

ČT se stala určitým státem ve státě s obrovským rozpočtem i vlivem, který se dostal mimo přirozený řád věcí. „Stala se nejvyšším arbitrem veřejné společenské diskuse, moderátorem, který skrze vlastní politiky modeluje společenský názor. Česká televize nedělá publicistiku a zpravodajství, ona mentoruje, poučuje, cenzuruje, sama se stala politickým subjektem,“ říká pro ParlamentníListy.cz radní Petrov.

Nemyslí si, že by řešením bylo ČT zrušit, ale určitě se musíme zamyslet, jak omezit nekontrolovatelný vliv této televize, která si osobuje právo nastolovat agendu a ovlivňovat společnost.

„Nejlépe dramatickým snížením rozpočtu, aby se dostala na srovnatelnou úroveň ostatních televizí. Pak nebude nutné ptát se na to, jestli její zpravodajství neuveřejněním nějaké zprávy selhalo, nebo ne. Prostě bude jen jednou televizí na trhu a její hlas nebude až tak důležitý,“ přemýšlí radní Petrov.