Zaprvé Macron na této tiskové konferenci neočekávaně zodpověděl otázku, kdo je vlastně nepřítel Severoatlantického paktu. „Na výběr měl Rusko a Čínu anebo obě velmoci, ale Macron prohlásil, že o tom není přesvědčen. Hlavním nepřítelem Aliance je podle něj terorismus, který (boj proti němu) vyžaduje co nejužší mezinárodní spolupráci, a to i s Ruskem,“ píše Robejšek ve svém nejnovějším komentáři „Je Emmanuel Macron ruský agent?“.

Tímto svým návrhem podle politologa porušil Macron i tabu ohledně spolupráce s Moskvou. „Je známo, že se NATO, od ruské anexe Krymu vůči Rusku jasně vymezuje, a přesto francouzský prezident prohlásil, že ‚pro jeho názor by prý bylo možné získat i východoevropské státy‘. Jejich obavy prý sice ‚respektuje a bere vážně, ale postoj východoevropských států není překážka v tom, aby byl zvolen jiný kurs‘. Macron tedy řekl, že naše obavy z Ruska chápe, ale v následující větě ukázal, že je mu to úplně jedno,“ glosuje Robejšek.

„Česká vláda bude oficiálně reagovat opatrně a to je rozumné, ale minimálně ministr obrany si jistě myslí své,“ poznamenává Robejšek, jenž by se zároveň rád dozvěděl, jak Macronovy vize o spolupráci s Ruskem hodnotí všichni ti samozvaní experti na bezpečnost a evropskou politiku. „V jejich jednorozměrném světě bylo dosud jasno, ale Macron jim v tom nadělal pěknou paseku,“ míní.

To však není všechno. „Pečlivě postavené bábovičky rozkopal právě ten, kterého nosí ve svém srdci jako zachránce EU a císaře pomerklovské Evropy,“ poznamenává politolog.

Ale především by ho zajímalo, co Macronově tiskovce říkají ti, kteří českého prezidenta považují za agenta Moskvy. „Ve srovnání s Macronem se Zeman vyjadřuje o vztahu NATO s Ruskem až s panenskou zdrženlivostí. Je nakonec Macron ruský vlivový agent?“ ptá se Robejšek. Stejně tak by rád znal názor bezpečnostního experta Petra Pavla, jenž Rusko dosud označoval za podstatně významnější ohrožení než mezinárodní terorismus.

Závěrem Robejšek vysvětluje, co Macron vlastně chce: „Macronovým postojům se samozřejmě dá velmi snadno porozumět. Ale musíme k tomu použít pojem, kterého se tzv. liberálové bojí jako čert kříže – národní zájmy. Macron je prezident Francie a důsledně se stará o zájmy své země. Mohl bych to dlouze rozvádět, ale to třeba až jindy. Dnes postačí heslovitě vyjmenovat následující body: Prospěch francouzského zbrojního průmyslu, typicky francouzské vymezení se vůči USA, posílení francouzské dominance v EU a spolupráce s Ruskem sloužící k oslabení geopoliticky mnohem silnější vazby Berlín – Moskva.“