Epidemiolog Roman Prymula o víkendu otočil a domnívá se, že nejlepší by bylo populaci v této fázi promořit a že k tomu nakonec nevyhnutelně musí dojít. Zpochybnil důvěryhodnost dat z Číny a uvedl, že kdyby byl na obzoru v horizontu měsíců lék, bylo by lepší držet tvrdá opatření, ale takto je prý lepší nastartovat ekonomiku a populaci cíleně promořit. Souhlasíte? A je namístě Prymulovi vyčítat změnu názoru uprostřed boje?

Prymula otočil i neotočil. Jak to popsal, tak to asi skutečně proběhne. Nicméně, jeho výroky, jakkoli zkreslené bulvárními médii, byly nešťastné, ba co víc, byly obrovskou politickou chybou. Za prvé, už není v čele krizového štábu, a tudíž by si měl odpustit vytrubovat do světa nějaké prognózy, které vláda či krizový štáb ještě ani neprojednaly. Za druhé, měl by si uvědomit, jak takové výroky mohou působit na veřejnost. Musíme vzít v úvahu, že u nás je bratru 3 miliony občanů v rizikových skupinách. Nejde jen o seniory, ale i o chronicky nemocné (diabetes, kuřácká obstrukční nemoc, srdeční problémy, rakovina atd.). Ti se, včetně mě, přiznám to bez mučení, doslova vyděsili.

Za třetí, když už řekl A, měl také říct B, tj. jak zmíněné rizikové skupiny chránit. Zavřít je do karantény na neurčito nejde, tudíž je třeba je vybavit účinnými ochrannými pomůckami na úrovni FFP3 (respirátory, nanoroušky). Výroba cca 3 milionů kusů takových prostředků by se dala stihnout v relativně krátkém čase, jen kdyby vláda, vybavená rozsáhlými pravomocemi skutečně zavelela a přikázala vhodným firmám vyrábět. Když to v liberálních USA může udělat prezident Trump, nevím, proč by to nemohla přikázat i naše vláda. Lidí na trhu práce je teď dost a nemuseli by hned na úřad práce. Jakmile by tyto ochranné prostředky byly k dispozici potřebným, může se ekonomika rozjet rychleji. Podle mě by tato operace přišla mnohem levněji než jiné formy boje s koronavirem.

Co se týče zpochybnění dat z Číny, jsou to spekulace. V každé zemi zřejmě existuje spousta lidí, kteří nákazu ani nepocítí nebo si ji spletou s běžným nachlazením. V Číně a v Itálii, což byly první země, kde se pandemie poprvé naplno projevila, byly již na sklonku loňského roku případy podivných zápalů plic se smrtelným výsledkem. Nikdo ovšem tehdy netušil, že jde o zcela nový druh nákazy. Zpochybnit tak lze vše, nicméně přímé důkazy pro taková tvrzení nejsou.

Z promořování není cesty zpět, varuje ministr vnitra Hamáček. Podle premiéra Babiše má Česko raději jít cestou chytré karantény. Přežila by to ekonomika? Kde je vaše pozice?

Babiš s Hamáčkem jsou naštěstí zajedno. Půjde se postupnou, opatrnou cestou, vždy po čtrnácti dnech se přijatá opatření vyhodnotí. To je zcela správné. Přitom k nějakému „promořování“ určitě dojde, nebudou to ale nějaká masivní čísla. Proti šíření koronaviru bude snad působit i zvyšující se venkovní teplota. Chytrá karanténa také může pomoci.

Společnost musí přežít a ekonomika je jednou z jejích klíčových aktivit. Ukazuje se však, že není dobře strukturovaná. Je to důsledek počáteční transformace, kdy jsme se až příliš rychle otevřeli zahraniční konkurenci v podmínkách kapitálové slabosti. Tlak konkurentů nám vnutil roli slabšího partnera zajišťujícího většinou jen subdodávky pro velké zahraniční koncerny. Nastávající krize odhaluje mezery ve struktuře, nejsme schopni vyrobit to, co nutně potřebujeme, a naopak spousta aktivit je navázaná na globalizační procesy, které jsou velmi citlivé na jakékoli vybočení z „normálu“.

Jedním z pozitiv této smutné doby bude to, že k restrukturalizaci dojde. A protože není dost volného soukromého kapitálu, musí nastoupit veřejné prostředky i netradiční přístupy. Už se vážně probírá možnost opětovného vstupu státu do některých klíčových firem, kterých se kdysi lehkovážně zbavil. Tabu už není ani monetizace státního dluhu, tj. vyřazení burzovních spekulantů (familiárně nazývaných „trhy“) z kvantitativního uvolňování. Určitě přijdou na přetřes i zbytečné brzdící regulace ze strany Evropské unie, i když zde půjde o bitvu s nejistým výsledkem.