„Z Černínského paláce, Strakovy akademie a Pražského hradu se ozývá pouze kakofonie často protichůdných akcentů, geopolitických orientací a chytráckých bonmotů. Česká zahraniční politika, která odrážela zásadní věrnost demokratickým hodnotám, lidským právům a spojeneckým závazkům, je nostalgickou vzpomínkou,“ dodal kriticky. 

• Původní text ZDE

Na Pražském hradě tak podle něj je chytrá horákyně, jež si ani nechce zkalit románek s Putinem, ani zkazit vyhlídky na vlídné přijetí v Bílém domě. Vidíme prý také nesmělé přitakávání české vlády a ministerstva zahraničí vůči americkému raketovému útoku na Sýrii. Vše to kontrastuje s chrabrým odhodláním všech ústavních činitelů udržet za každou cenu v chodu českou ambasádu v Damašku v čele s velvyslankyní. 

„Pokud někdy vycházela rovnice nákladů a zisků takového postoje ve prospěch setrvání ambasády, již dávno tomu tak není. Hájit zájmy českých občanů a občanů třetích zemí jako tzv. zájmové zastoupení je zejména během války úctyhodná činnost diplomatických misí, povětšinou z neutrálních zemí. Ale prakticky žádní čeští, američtí či evropští občané, jejichž zájmy by mohla česká ambasáda účinně bránit, již v Sýrii či té její menší části, kontrolované Asadovým režimem, nejsou,“ dodal. Nápad, že by česká ambasáda mohla hrát v nově propuklém konfliktu zprostředkující roli, považuje za slabomyslný. 

„České velvyslanectví v Damašku nemá ani dostatečný personál, ani svobodu pohybu po celé zemi nutnou k získávání informací, ani jistotu dostatečné ochrany utajených informací,“ dodal. V současné době je pak podle něj český úřad rukojmím Asadova režimu. „Je až příliš snadné zvyšovat či snižovat pocit jeho ohrožení v závislosti na tom, jak se budou čeští diplomaté chovat a jaké zprávy budou posílat. Odtud už je jen krůček k tomu, stát se Asadovou loutkou,“ řekl.

Závěrem pak vyjádřil hlavní důvod pro odvolání velvyslankyně Filipi do Prahy. „Demokratické země neudržují velvyslance u režimů páchajících válečné zločiny. Velvyslanec je přímým reprezentantem hlavy státu u jiné hlavy státu a jako takový ztělesňuje respekt své země vůči oné hlavě státu a přiznává jí legitimitu. Pokud se hostující stát dopustí něčeho nepřípustného a nehumánního, reaguje vysílající země minimálně tím, že odvolá svého velvyslance ke konzultacím do ústředí. Možná že existují důvody, i když o žádných nevím, proč by měl zastupitelský úřad v Sýrii setrvat pod vedením vyššího diplomata ve funkci chargé d‘affaires, ale velvyslankyně už dávno nemá v Damašku co dělat. Její přítomnost vrhá hanbu na Českou republiku a hanbu na nás všechny,“ uzavřel.