Když byla před pár dny pozvána do Česka podpořit iniciativu europoslankyně Michaely Šojdrové (KDU-ČSL), aby Česko uvažovalo o přijetí 50 sirotků z řeckých uprchlických táborů, podle svých slov to zvažovala. Nikdy předtím se totiž do politiky nepletla. „I kamarádi v Praze mi říkali: Nepleť se do toho, budeš s tím mít samé problémy,“ říká. A volala tehdy kvůli tomu i Alfredu Dubsovi, významnému britskému politikovi, který je rovněž jedním z Wintonových dětí. „Ten nemohl přijet, ale řekl mi, abych jela. Že jednou už někdo musí něco říci,“ dodala Grenfellová-Bainesová.

Šojdrová je podle ní velmi odvážná žena, která „to určitě nedělá kvůli sobě, aby se zviditelnila“. Premiér Babiš dnes novinářům řekl, že si europoslankyni rád vyslechne, myšlenku ale z její strany považuje za „plácnutí do vody“ a za součást kampaně před evropskými volbami.

„Vím, že pan Babiš říká, že nechce sirotky ze Sýrie, a zmiňuje naopak sirotky z Ukrajiny, že na ně se zapomnělo. Ale my tady v Anglii máme i spoustu sirotků z Ukrajiny. My neděláme nějaké rozdíly, odkud ty děti jsou, protože jsou to děti,“ říká Grenfellová-Bainesová.

Pokud jde o strach, že do Česka by dorazili například mladí hoši ve věku 15 až 17 let, ti se podle ní mohou mnohem více zradikalizovat právě v uprchlických táborech. „Nebo si je přivezou do Čech, jako si Angličané přivezli nás, a my jako židovské děti v křesťanských rodinách jsme nikoho nevraždili,“ uvedla 88letá žena. „Teď někdo říká, že je nám ukrajinština bližší než jazyk, kterým se mluví v Sýrii. Ale který Angličan tehdy uměl česky?“ dodala.

Iniciativa Češi pomáhají již oznámila, že má seznam víc než pěti desítek rodin, které by byly ochotny sirotky přijmout, a Milena Grenfellová-Bainesová v této souvislosti oceňuje, že jsou v Česku dobří lidé. „Protože Nicky Winton, když nás chtěl přivézt, tak vláda tenkrát řekla: My už tady nikoho nechceme, válka nebude; pokud si nenajdete nějakou rodinu, tak už žádné další emigranty. A on tehdy jel do Čech a pak se vrátil do Anglie a dal do novin inzeráty a ozvaly se mu tisíce rodin, že si ty děti vezmou,“ popsala. „Mně je jenom líto, že se politika plete do života dětí,“ dodala.

Uvádí, že se zhrozila nad množstvím „ošklivých“ komentářů od Čechů, které se v souvislosti s tématem objevily na internetu. „Vždycky jsem byla na svou vlast hrdá, teď jsem velmi zklamaná, že se lidé mohou takto chovat,“ říká Milena Grenfellová-Bainesová.

V Prestonu, kde bydlí, žije podle ní jedenáct procent muslimů. „Já tady chodím po ulici a nevadí mi, že vidím paní se šátkem na hlavě. I v naší ordinaci máme dvě muslimské lékařky. Nevím, proč se jich lidé tak bojí. Všude jsou lidé zlí a dobří,“ myslí si. „Přivézt 50 ubohých malých dětí nebude stát republiku všechny její peníze. Ať jich přivezou 669, tolik jich tehdy zachránil Nicholas Winton,“ uzavírá.

Milena Grenfellová-Bainesová se narodila 11. listopadu 1929 v Praze v rodině Rudolfa Fleischmanna. Několik let žila i v Proseči na Chrudimsku. Převoz do Anglie zařídila Mileně a její o šest let mladší sestře Milenina nevlastní matka. Jako devítiletá tehdy odjela v jednom z posledních vlaků, které se Wintonovi podařilo vypravit. Po studiích v Británii se stala dětskou ošetřovatelkou a v 50. letech působila dva roky jako au-pair ve Francii. Následně se vrátila do Prestonu, kde žije dodnes. Potkala tam i svého muže, předního britského architekta sira George Grenfell-Bainese.