„Doufám, že se Bělorusko ocitá v zásadní etapě kvalitativní změny pro život lidí v této zemi. Ukazuje se, že protesty nejsou otázkou nějaké elitní skupiny, kterou by v Česku někdo nazval běloruskou kavárnou. Je to věc, která se začíná týkat všech,“ řekl Rakušan úvodem k mimořádným událostem v Bělorusku, kde se protesty obracejí proti Lukašenkovi a celému systému.

Situace v Bělorusku mu připomíná atmosféru roku 1989 v tehdejším Československu: „V této době si zde vládnoucí elita také dlouho myslela, že protesty jsou společensky omezenou revoltou proti tehdejšímu režimu. Ale ukázalo se, že celospolečenská nespokojenost je mnohem větší, než si mysleli,“ poukázal předseda hnutí STAN na srovnatelné nálady ve společnosti těchto událostí.

Prezident Lukašenko je sám silou protestů překvapen, je přesvědčený Rakušan. Podle běloruských úřadů volby vyhrál. Za taktické považuje Lukašenkovo dnešní prohlášení, kdy připustil případné konání nových prezidentských voleb, což ale podmínil změnou ústavy: „Možná je to taktická klička, ale i ta svědčí o tom, že si Lukašenko uvědomuje, že situace je těžko udržitelná,“ podotkl.

K vyvolání nových voleb může pomoct mezinárodní tlak: „Tento tlak přichází logicky, protože volby proběhly, byť různá podezření o jejich případném zfalšování tu existovala bez jakéhokoli mezinárodního dohledu,“ připomněl politik.

Evropská unie v této věci může udělat celkem účinné kroky: „Jsou to sankce zaměřené na lidi nejblíže prezidentu Lukašenkovi. Případně i na něj. Aby tito lidé neodváděli svůj kapitál mimo Bělorusko a podobně. Zkrátka zmrazení jejich účtů. Vládci této země budou žít jako jejich lid, tedy ze značně omezených prostředků,“ uvedl Rakušan.

Dále by předpokládal, že Evropská unie bude pořádat konference týkající se Běloruska. „To považuji za chytré řešení. Pozvána by měla být opozice i Lukašenko,“ hovořil o tom, že by běloruský prezident měl vstoupit do konfrontace i s mezinárodním prostředím.

Zasáhnout by podle Rakušana měla i Rada bezpečnosti OSN: „Skutečně se domnívám, že ve chvíli, kdy se v Evropě 21. století takto masově použije násilí proti lidem v ulicích, je situace už i otázkou pro Radu bezpečnosti OSN,“ konstatoval.

Právě to, že občanská veřejnost v Bělorusku se nesmíří s těmito výsledky voleb, by mohlo být fatálním zlomem pro to, aby se ostatní země dostaly do pozice, kdy žádají znovu opakování voleb v suverénní zemi. „Výsledek voleb pro Lukašenka je neuvěřitelný. Sami Bělorusové nyní počítají s tím, že i mezinárodní prostředí je podpoří. Právě EU by zde měla sehrát tu zásadní roli,“ zopakoval.

Postoj České republiky k situaci v Bělorusku je takový, jak by si Rakušan představoval, alespoň z úst šéfa české diplomacie Tomáše Petříčka (ČSSD), jenž řekl, že je čas na sankce. Země našeho regionu mohou mít vliv na postoj zbytku Evropské unie. „Jsme země, které mají zkušenost s diktaturou, se sovětskou okupací, či sametovou revolucí,“ vyjmenoval některé zásadní zlomy, které západní svět od druhé světové války v podstatě nepoznal.

Nespoléhal by však jen na to, že něco takového zvládne pouze Visegrádská čtyřka. Dokonce si není ani jistý, zda budou v rámci regionálního uskupení čtyř středoevropských států, České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska, jednotlivé názory. „Jak se postaví k situaci Maďarsko? A Polsko, které se statečně staví na stranu Běloruska?“ podotkl Rakušan, který přesto věří, že naše země spolu s těmito pobaltskými zeměmi skutečně mohou v této záležitosti sehrát velmi důležitou roli.

„Je potřeba, aby zahraniční politika České republiky byla jednotná a vyslali jsme jasný signál. Český premiér Babiš zde často čekal na to, co mu dovolí ti, kteří ho ve Sněmovně dlouhodobě drží u moci, komunisté. Čekal bych, že se o dané věci bude bavit i s prezidentem Zemanem, či na středečním zasedání Sněmovny přijde s nějakým jasným poselstvím, jak by se Česko mělo k dané věci stavět,“ pokračoval s tím, že nyní se ukáže, „zda Babiš jen mluví do médií a vybírá si slova, která mu přinesou nějaké body, nebo to myslí skutečně vážně a bude iniciovat i jednání, která by situaci v Bělorusku mohla pomoci.“

Od prezidenta Miloše Zemana aktivnější postoj vůči vývoji v Bělorusku ani nečeká: „Zeman zastává jinou zahraniční politiku než ministr Petříček i než valná věšina Sněmovny. Neměl ani nikdy problém komunikovat s představiteli režimů, které prostě demokratické principy úplně nehájí,“ uzavřel předseda hnutí STAN.