„Nálada je taková, vztah lidí k sobě začíná být vyhraněný v rámci ideologií, kterým nerozumím,“ řekl ČTK Kučera. Šibenice na náměstích, jak se objevily během letošního léta, se ale podle něj nevyskytovaly ani za druhé republiky, tedy v období mezi Mnichovskou dohodou a obsazením celé země nacisty. „Doufám, že je to od nich nadsázka, ale kdy člověk ví, že se nadsázka změní ve skutečnost,“ dodal.

Podle předsedkyně Společnosti bratří Čapků Kristiny Váňové panuje nyní v Česku podivuhodně soumračná doba. „Je to teď patrné, cítím rozdělování společnosti z nejmalichernějších důvodů,“ řekla ČTK. U Čapkova hrobu se podle ní setkávají většinou členové společnosti. „Scházejí se ale i lidé, kteří chtějí ukázat soudržnost s Čapkovými myšlenkami,“ dodala.

Podle Putny je nálepkování skupin lidí nebezpečné

Na vyšehradský hřbitov přišel například i literární historik a publicista Martin C. Putna, známý jako kritik prezidenta Miloše Zemana. Podle něho je problémem zpochybňování vývoje české společnosti po roce 1989. „Do velké míry se opakuje proces ze 30. let, kdy velká část Evropy opouštěla demokracii ve prospěch různých autoritářských režimů,“ řekl. Zdůraznil nebezpečnost „nálepkování“ skupin lidí. Připomněl, že i před druhou světovou válkou se ozývaly „národní“ hlasy, které si přály pořádek. „Aby zmizeli ti, kteří obtěžují. Tehdy to samozřejmě byli Židé,“ poznamenal historik.

Čapek zemřel před 77 lety na následky zápalu plic a v době tragické pro český národ i pro něho. Velmi těžce nesl události roku 1938, Mnichovskou dohodu a po ní následující kapitulaci. Úmrtí v necelých 50 letech jej uchránilo před zatčením gestapem. Jeho bratr, malíř a spisovatel Josef Čapek, zahynul v koncentračním táboře.

Pietní akt pořádá každoročně Společnost bratří Čapků, která existuje od roku 1947. Knihy Karla Čapka i dnes vycházejí po celém světě. Čapkův tvůrčí záběr byl široký – od poezie přes publicistiku, prózu, drama, cestopisy, pohádky až k politickým a filozofickým úvahám. Jeho nový výraz „robot“ se ujal v mnoha jazycích.