„Linie není stejná pro všechny násilné činy. Různé teroristické a násilné činy mají různé jmenovatele. Kevin Dahlgren spíš než ty teroristické útoky připomíná případ Anderse Breivika, protože společným jmenovatelem těchto případů je podivná hranice mezi psychopatologií a normou,“ zmínil Höschl příklad čtyřnásobného vraha Dahlgrena, který byl za svůj čin v Brně odsouzen k doživotí. „Mějme na paměti, že když se soudní vyšetřování vleče, tak se pachatelé leccos dozvědí, jejich obhájci jim poradí, jak se dostat z lesa ven,“ dodal se slovy, že by v případě, kdy mu člověk odsouzený na doživotí řekne, že slyší hlasy, byl velmi opatrný. 

Nejprve se Höschl vyjádřil k útočníkovi z francouzského města Nice, jenž v červenci najel nákladním autem do lidí na promenádě. Zabil tehdy osm desítek lidí. Psychiatr pak podle moderátorky uvedl, že mladík měl labilní tendence.

„Labilní tendence máme víceméně všichni. Tito mladíci, kteří vyrůstají v nepůvodní kultuře, jsou často frustrováni tím, že kolem sebe vidí úspěch, kariéry a životní dráhy, které si sami nemohou dovolit. A nyní se tady objevuje ideologie, kdy islám v jedné své podobě je politickým systémem, který zároveň funguje jako ideologie, jež může mladým, frustrovaným a labilním jedincům dodat hnací sílu a motor a rezondent pro ten čin. Je to ideologie, která z nich snímá hřích. Oni toto své chování promění v mučednickou smrt,“ podotkl Höschl.

„Islám, respektive jeho ideologická a politická činnost, je společným jmenovatelem. Identifikovat se ideologií, kdy z potenciálního zločince se stane mučedník,“ uvedl. „Oni se nechají zfanatizovat proto, že se jim to lidově řečeno hodí do mlýna. Není náhodné, že tam, kde islámská ideologie převládá, dochází ke krvavým konfliktům,“ dodal.

„Nejlepší léčba v této dezorientaci je přečíst si ty původní zdroje,“ zmínil následně také Höschl a doporučil lidem, aby si přečetli Korán, či právo šaría, mají-li je k dispozici.

Řeč pak přišla i na osamělé vlky. „Domnívám se, že teoriemi o osamělých vlcích, které zcela opomíjejí společného jmenovatele, o kterém jsme mluvili, si to vyšetřovatelé komplikují,“ domnívá se Höschl. „Tady je třeba si hodit karty na stůl a říct si, jaký je zde podíl té ideologie,“ myslí si. „Často ta radikalizace nastává kolem nějakých mešit, leckdy se to ví, ale není politicky korektní o tom mluvit,“ dodal.

Höschl pohovořil také o roli médií v současném prostředí. „Kdyby média zamlčovala podstatnou část pravdy, tak škodí jinak. Ať média udělají, co udělají, bude to vždy špatně. Když se data přicházející z různých oblastí zplošťují, vytváří se prostředí pro konspirační teorie,“ řekl. 

Závěrem pak byla řeč o strachu. „Když bychom neznali strach, tak tady dávno nejsme. Absence strachu nadělá ve svém souhrnu víc zla než jeho přemíra. Optimální je, je-li strach zacílen. Není možné s ním pracovat masově, což dělají politici a ideologie,“ sdělil.

„My jsme teď v situaci Chamberleina, ale řešením není ani Stalin, ani Hitler, ale Churchill,“ poznamenal závěrem s tím, že tvářit se, že se nic neděje, je špatně, neboť se děje.