Marian Hanák býval elitním detektivem Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Nyní si odpykává osmiletý trest v jedné ze dvou nejtvrdších věznic v České republice, kde často končí lidé, na kterých jako policista pracoval. Jeho případ se částečně kryje, především lidmi z podsvětí, kteří proti Hanákovi vypovídali, s jinou kauzou detektiva Stanislava Švábenského. Ten vloni, poté co byl odsouzen k jen o něco nižšímu trestu než Hanák, spáchal sebevraždu. Před tímto skutkem ale natočil šestihodinové video, ve kterém popisuje, jak to v elitních policejních složkách chodí, a jak je snadné být vmanipulován na druhou stranu a být označen za zločince.

O Marianu Hanákovi jdou v kuloárech bezpečnostních složek různé zvěsti. Nelze z nich nyní jednoznačně určit, která z nich je pravá a vypovídá o reálném životě policisty, který pracoval v utajení v podsvětí a jako operativec získával informace o té nejzávažnější trestné činnosti. Z těchto příběhů ale jednoznačně vyplývá, že nic není černobílé, a vinni mohou být i jiní příslušníci ozbrojených složek a ti si přitom na rozdíl od Hanáka užívají svobody.

Marian Hanák byl odsouzen za to, že se měl dopouštět zneužívání pravomoci veřejného činitele a přijmout úplatek. Důležité bylo svědectví jeho bývalého informátora Jana Švédíka, který sám skončil za mřížemi, ale i dalších lidí z podsvětí, se kterými přicházel do styku v rámci své práce. Když se nějaký čas po odchodu od policie dozvěděl, z čeho je podezírán, v obavách o život utekl na Slovensko. Tam jej ale detektivové našli. Hanák byl pak do České republiky vydán kvůli podezření z trestného činu krácení daně.

Po vynesení pravomocného rozsudku se Hanák obrátil na Nejvyšší soud, takzvaným dovoláním, ale neuspěl. K Ústavnímu soudu, poslední možné české instanci, pak putovaly dvě stížnosti – v první napadal svoje odsouzení, ve druhé pak popsal, že byl do České republiky vydán pro úplně jiný skutek, než za jaký byl odsouzen.

Podání obou stížností ParlamentnímListům.cz potvrdil mluvčí Ústavního soudu Vlastimil Göttinger. „Ta první byla podána dne 4. června 2015. Stěžovatel jejím prostřednictvím brojí proti trestnímu řízení u obecných soudů, které vyústilo v jeho odsouzení. Věc ještě nebyla rozhodnuta a nelze bohužel ani odhadnout, jak dlouhý časový horizont bude nutný k jejímu posouzení, pro řízení před Ústavním soudem nejsou dány žádné lhůty,“ vysvětluje Vlastimil Göttinger.

O druhé stížnosti již Ústavní soud rozhodl. „Toto řízení v lednu skončilo vydáním usnesení, jímž se jeho stížnost odmítá jako zjevně neopodstatněná,“ dodal Göttinger. ParlamentníListy.cz usnesení soudu přinášejí v přílohách k tomuto textu.

Přestože se zdá, že soudy Hanákově argumentaci příliš nevěří, spousta jeho tvrzení vyvolává závažné otázky, minimálně o roli některých jeho kolegů nebo o roli příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů. ParlamentníListy.cz se například dostaly k trestnímu oznámení, směřujícímu na příslušníky generální inspekce a zlínského státního zástupce Romana Kafku, který Hanáka žaloval. V něm popisuje, jak bylo naloženo se svědkem, který vyvracel Hanákovu trestnou činnost a poukázal naopak na jiného detektiva ÚOOZ Jana Ovčáčka. Orgány činné v trestním řízení k této výpovědi nepřihlédly.

Generální inspekce ke kauze Hanáka zaujala jediný postoj, mlčení. „Konkrétní  odpovědi ani komentáře k Vámi položeným dotazům nemůže v současné době Generální inspekce bezpečnostních sborů poskytnout,“ sdělila mluvčí inspektorů Radka Sandorová.

Státní zástupce Roman Kafka mezitím povýšil na Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Kafka je přesvědčen, že Hanák sedí na Mírově oprávněně. Žalobce Kafka požádal o nekrácení odpovědí.

„V zásadě šlo o zneužití pravomoci úřední osoby a přijetí úplatku ze strany policisty, kdy za úplatu byly prováděny nezákonné lustrace osob, lustrace telefonních čísel, nezákonné odposlechy, vynášení informací z policie o chystaných domovních prohlídkách a jiných úkonech policie, byl prodávány informace z trestního řízení či celý policejní spis, a to za milionové částky.  Soudy takové jednání označily za mimořádně závažné porušení povinností policisty a potrestaly odsouzeného Hanáka trestem odnětí svobody ve výměře 8 let a vysokým peněžitým trestem.  Skutečností zůstává, že jsem nebyl zcela spokojený s rozsudkem krajského soudu, podal jsem si proti němu řádné odvolání do viny i trestu a  Vrchní soud mu vyhověl. Pokud jde o kauzu pana Švábenského, na této jsem nikdy nepracoval. Nedozoroval jsem jí, dozorovalo ji Krajské státní zastupitelství v Brně, dodávám pro úplnost,“ shrnuje případ svou optikou v kostce Kafka.   

Kauzu podle svých slov dozoroval v době, kdy byl přidělen na Vrchní státní zastupitelství v Olomouci – pobočku Ostravě a poté i po jeho návratu na Krajské státní zastupitelství v Brně – pobočku ve Zlíně. „Asi jeden rok se na této trestní věci nijak nepodílím. Ve věci rozhodly pravomocně soudy, na které se můžete rovněž obrátit, tyto rozhodovaly o vině a trestu, nikoliv státní zástupce. Konkrétně Krajský soud v Brně, Vrchní soud v Olomouci a Nejvyšší soud v Brně. Jejich rozhodnutí byla jednoznačná a dovoluji si na ně odkázat. O rozhodování Ústavního soudu mi není nic známo,“ pokračuje Kafka.