Nárazníková zóna by měla oddělit obě znepřátelené strany. Ukrajina ani Rusko se k této myšlence zatím oficiálně nevyjádřily. Německý ministr obrany Boris Pistorius se podle ukrajinského portálu DV domnívá, že by se německá armáda mohla v případě příměří podílet na zajištění bezpečnosti demilitarizované zóny na Ukrajině. Je připraven o této otázce diskutovat, až „přijde čas“.
„Jsme největším partnerem NATO v Evropě. Proto je zřejmé, že budeme hrát určitou roli a musíme převzít odpovědnost,“ zdůraznil Pistorius.
Závidíte Spojeným státům jejich prezidenta Donalda Trumpa?Anketa
Aby se Rusové nevrátili
Považuje přitom za klíčové vytvořit pro Ukrajinu takovou úroveň bezpečnosti, aby zabránila opakovanému útoku Ruska za pár let. Oznámil také, že v blízké budoucnosti pojede do USA, aby si promluvil se spolupracovníky Donalda Trumpa.
„Kandidát na post ministra obrany USA ještě nebyl schválen. Máme však zájem na rychlém jednání a na výměně názorů ve Washingtonu začátkem února,“ řekl Pistorius.
Rusko okupuje téměř pětinu Ukrajiny
Pistorius při své návštěvě zaznamenal, že navzdory pokračujícím bojům se Ukrajině daří být „v některých oblastech modernější než některé evropské země“. Jako příklad uvedl digitalizaci veřejných služeb a inovace ve vývoji dronů.
Podle Pistoria Rusko v současnosti okupuje „18 nebo 19 procent ukrajinského území“. Ale i přes téměř tři roky války „nezískalo víc“ a utrpělo „značné ztráty ve vlastní armádě“.
Podrobnosti Britové a Francouzi tají
Už dříve se k možnosti vyslat mírové jednotky na Ukrajinu vyjádřili také Britové. Jak uvádí The Telegraph, nasazení západních vojáků by mohlo namoci k poválečnému urovnání vztahů mezi Kyjevem a Moskvou.
„Sir Keir Starmer a Emmanuel Macron diskutují o vyslání britských a francouzských vojáků na Ukrajinu jako mírových sil po jakékoli potenciální dohodě k ukončení války,“ napsal The Telegraph.
Francouzský prezident tuto myšlenku prosazuje a již o ní hovořil s Volodymyrem Zelenským, ukrajinským prezidentem, a s Donaldem Tuskem, polským premiérem. Tiskoví mluvčí Downing Street a Elysejského paláce nezpochybnili, že premiér Spojeného království Starmer a hlava Francie Macron o této možnosti diskutovali během svého setkání v Checkers. Podrobnosti rozhovorů však účastníci z obou stran tají.
Setká se Trump s Putinem?
Portál The Moscow Times uvádí, že diskuse by „mohla začít již brzy, zejména setkáním Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem“. Ukrajina však podle ruského serveru „v současné době není v pozici dostatečně silné, aby zahájila jakákoli mírová jednání s Ruskem“.
Trump bouchl do stolu
Evropa úvahami o nasazení mírových jednotek odpovídá na nátlak prezidenta USA Donalda Trumpa, který chce, aby členské státy NATO vydávaly na obranu až pět procent HDP. V minulosti Trump pohrozil, že země, která nebude podmínky splňovat, se musí rozloučit s bezpečnostními garancemi NATO. Pro Německo by však pět procent HDP znamenalo asi 40 procent celého federálního rozpočtu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 5 čtenářů)
Měly by státy západní Evropy vyslat na Ukrajinu mírové jednotky?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Naďa Borská
sathene
