Dle komentátora se v Rusku nachází v žalostném stavu zdravotnictví a školství, valorizace důchodů je pozastavena na neurčito a mzdy jsou zmraženy. Není ani tajemstvím to, že se leckdy vyplácejí s mnohaměsíčním zpožděním.

 

„Dva roky ztratilo Rusko očekáváním, že se naplní Putinův slib, podle něhož se co nevidět země opět dostane do černých čísel a ‚problémy vyhnijí samy‘, neboť ‚ropa má svou objektivní cenu a náš růst je nezadržitelný‘. Učené spory se vedou hlavně kolem místa na škále, kde se Rusko zrovna nachází: zatímco jedni tvrdí, že je na vrcholu krize, druzí, že je akorát v jejím prostředku a třetí, že se zrovna odráží ode dna,“ poznamenává Fištejn s tím, že zpráva moskevské Vysoké školy ekonomické však hovoří o tom, že národní hospodářství úspěšně prorazilo ono pomyslné dno a jde hlouběji do minusu. Náměstkyně ministra financí Tatjana Nesterenko navíc varuje, že pokud se nic nezmění, nebude z čeho v příštím roce platit mzdy. 

 

Na práci předsedy vlády si podle Fištejna stěžuje v petici již 190 tisíc občanů. „Ponížená suplika žádá prezidenta Putina o nápravu věcí, jejichž pravý stav před ním nepochybně tají nepoctiví úředníci. Že petenti spadli z višně, není třeba pracně dokazovat. Pokud někdo potřeboval důkaz, že v Rusku existuje jen jeden politik a ten rozhoduje o všem, takový důkaz byl minulý týden poskytnut,“ poukázal na Putina, který v minulém týdnu propustil mimo jiné čtyři gubernátory či jiné politické představitele a nahradil je například členy své ochranky. „Znalci Ruska jsou přesvědčeni, že Putin buduje jakousi vnitřní mocenskou vertikálu, jež ho má ochránit před jakoukoli hrozbou převratu,“ podotkl Fištejn a věnuje se i prezidentským volbám v roce 2018.

 

Původní text ZDE.

 

„Pokud Putin má v plánu se jich zúčastnit, vyhraje je způsobem a poměrem, jaký si usmyslí. Pak bude namístě ptát se, jak proběhne nástupnictví v roce 2024. Aby se předání mocenské štafety uskutečnilo v klidu a bez otřesů, bude prezident potřebovat spolehlivé pěšáky nejen v Moskvě, ale také v regionech,“ zmiňuje Fištejn. A dodává, že když Putin osazuje vertikálu moci samými „silovky“, vytváří systém, kde bude muset osobně rozhodovat o každé prkotině. 

 

Závěrem přišla řeč i na Krym, kdy Putin podle Fištejnova názoru dospěl k tomu, že bude pro všechny lepší, když poloostrov ztratí postavení subjektu federace a bude sloučen s Jižním federálním okruhem. „Tato administrativní jednotka zahrnuje jih Ruska a severní Kavkaz a je mnohem lidnatější a důležitější než celý Krym. Smysl čachrování je prostý: Krym je tím zbaven posledních ryze formálních znaků autonomie,“ uzavírá Fištejn.