Koncem loňského září se po letech opět rozhořel násilný konflikt mezi arménským národem v Náhorním Karabachu a Ázerbájdžánem. Tamní islámský autoritářský režim prezidenta Alijeva útok na Armény dlouho plánoval a dočkal se významné materiální i další podpory ze strany Turecka. 

Oficiální konec bojů nastal poté, co Arménie s Ázerbájdžánem pod patronátem Ruské federace podepsala dohodu o ukončení bojů. Jak ale vysvětluje velvyslancec Arménie v České republice Ašot Hovakimjan, rozhodně nejde o definitivní řešení. “Vskutku, třístranné prohlášení je třeba chápat nikoliv jako konečné politické a trvalé urovnání náhorně-karabašského konfliktu, včetně budoucího statusu Arcachu,” konstatuje. Pro vysvětlení, Arcach je původní arménský název Náhorního Karabachu.

Válka vedená Ázerbájdžánem byla podle velvyslance nejen válkou proti nezávislosti, svobodě a důstojnosti arménského lidu, ale také hrozbou pro samotnou jeho existenci a právo na život v jejich historické vlasti. “Genocida a další masová zvěrstva jsou obvykle předem plánována a provádějí se se zaměřením na civilní obyvatelstvo, na ničení kulturního a náboženského dědictví spolu se šířením extrémní nenávisti,” míní Hovakimjan.

Dále jmenuje i konkrétní činy, kterých se islám vyznávající vojáci Ázerbájdžánu dopustili na arménském obyvatelstvu. Dokonce i stínali hlavy. “Agrese proti Arcachu, kterou Ázerbájdžán rozpoutal za nepřetržité podpory a povzbuzování Turecka, byla nejen předem plánovaná, ale byla také doprovázena četnými hrubými porušeními zákonů a zvyklostí platných v ozbrojených konfliktech, válečnými zločiny včetně úmyslného cílení na civilní obyvatelstvo a na nezbytnou infrastrukturu za použití zakázané kazetové munice a chemických zbraní, poprav, nelidského nebo ponižujícího zacházení s válečnými zajatci a civilními zajatci, stětí, mrzačení mrtvých těl a dalších dobře zdokumentovaných zločinů. To vše za účelem vyhlazení arménské populace ze země jejich předků,” upozorňuje diplomat. 

“Stejnému osudu byly vystaveny předměty historicko-kulturního dědictví arménského lidu úmyslným ničením, nebo v některých případech umělou „albanizací“, což má umožnit další ázerbájdžánsko-turecké aspirace na etnické čistky. Všechny tyto činy byly provedeny obyvatelům Arcachu během války a odehrávají se i nadále, a to i po vstupu v platnost třístranného prohlášení o zavedení příměří, což svědčí o genocidním záměru proti arménskému lidu. Nové oběti genocidních akcí svědčí o tom, že arménský lid byl znovu vystaven existenční hrozbě,” popisuje dále v textu pro PL arménský velvyslanec.

• Text arménského velvyslance pro PL čtěte v plném znění ZDE

Všechna tato zvěrstva podle jeho slov vycházejí podněcované antiarménské politiky ze strany vedení nejen Ázerbájdžánu, ale i Turecka, které se pod diktátorským vedením prezidenta Erdogana ze sekulárního státu proměnilo v zemi řídící se islámem, jeho zákony a zvyklostmi.

Ázerbájdžánci prý z jedné strany na mezinárodních fórech mluví o příměří a mírovém soužití, skutečná praxe je však dle Hovakimjana opačná. “Denně jsme svědky případů porušování dohodnutých ustanovení, brutálních vražd, mučení a ponižování arménských civilistů a válečných zajatců ázerbájdžánskými ozbrojenými silami, které jsou natáčeny, a následně v ázerbájdžánském segmentu sociálních médií široce šířeny a chváleny,” konstatuje. ParlamentníListy.cz už dříve informovaly o ničení arménských hrobů, což si ázerbájdžánští vojáci natáčeli na mobilní telefony a sdíleli na sociálních sítích.

Arménský národ prý čelí genocidním záměrům, které byly veřejně vyhlašovány i na nedávné vojenské přehlídce v Baku, která byla pořádána jako oslava vítězství ve válce. Dokonce byly podle arménského velvyslance vyzdvihováni autoři arménské genocidy ze strany Turků, kteří počátkem 20. století povraždili zhruba 1 a půl milionu Arménů.

“Nedostatečné odsouzení a beztrestnost za minulé zločiny vytvářejí úrodnou půdu pro popírání a ospravedlňování genocidy, zatímco popírání genocidy se stává základem státní ideologie, která dále podporuje netoleranci a xenofobii. Negativní stereotypy, projevy nenávisti a prohlášení vykazující nesnášenlivost jsou v Ázerbájdžánu a Turecku podporovány na nejvyšší politické úrovni. Státem propagovaná nenávist vůči Arménii a Arménům dále vytváří podmínky pro páchání zločinů z nenávisti vůči Arménům,” varuje arménský diplomat.