„Turecko odmítlo návrh Německa vytvořit na hranicích Sýrie a Turecka bezpečnostní zónu spravovanou OSN. Překvapení? Má snad ještě někdo nějaké pochyby, o co jde Erdoganovi skutečně? Že jde jen o prostý výboj a krádež území cizího státu za asistence nebo nezájmu světa?“ zeptala se Klicperová.
Turecko odmítlo návrh Německa vytvořit na hranicích Sýrie a Turecka bezpečnostní zónu spravovanou OSN. Překvapení? Má snad ještě někdo nějaké pochyby, o co jde Erdoganovi skutečně? Že jde jen o prostý výboj a krádež území cizího státu za asistence nebo nezájmu světa?
— Lenka Klicperová (@LenkaKlicperov) October 26, 2019
Severoatlantická aliance sice nemá zcela jednotný pohled na turecké vojenské akce v Sýrii, avšak výrazná většina členských zemí se shoduje na plánu vytvořit v oblasti mezinárodní bezpečnou zónu. Na závěr dvoudenního jednání ministrů obrany NATO to v minulých dnech novinářům řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Jakékoli zapojení mezinárodních sil by ale podle něj mělo probíhat pouze pod záštitou OSN.
První schůzka aliančních ministrů od tureckého vpádu do severovýchodní Sýrie se podle některých diplomatů nesla ve znamení opatrné kritiky vůči Turecku, které je členem NATO. „Není to poprvé, co máme v NATO rozdílné pohledy,“ prohlásil Stoltenberg.
Evropští spojenci již minulý týden odsoudili vojenskou operaci, kterou Turecko zdůvodňuje snahou vytlačit z pásma u své hranice kurdské teroristy, mezi něž Ankara řadí i kurdské milice, jež pomohly USA a dalším zemím v boji proti teroristické organizaci Islámský stát. Během bruselské schůzky však na zásadnější rozmíšky nedošlo.
Španělsko před jednáním pohrozilo, že na protest proti intervenci v Sýrii stáhne z Turecka své rakety Patriot. Během ministerské schůzky však španělská zástupkyně prohlásila, že k tomuto kroku Madrid nesáhne.
„Turecko vysvětlovalo situaci ve svém regionu, který je plný bezpečnostních hrozeb,“ popsal novinářům Metnar, podle něhož Ankara zdůraznila, že na tureckém území je na 3,5 milionu uprchlíků ze Sýrie. Právě obavami z jejich možného přesunu do Evropy objasňují někteří diplomaté zdrženlivost části spojenců vůči Turecku.
Turecko má hned po Spojených státech největší alianční armádu a diplomaté se shodují, že je v NATO příliš důležitou zemí, než aby s ní ostatní šli do otevřeného konfliktu. Podle Stoltenberga bylo tak vyzněním schůzky spíše to, že ministři NATO ocenili dohodu mezi Washingtonem a Ankarou, která na severovýchod Sýrie přinesla dočasný klid zbraní.
Aliance nyní podle něj preferuje politické řešení situace a na případné vytvoření bezpečné zóny bude potřeba mandát OSN.
Ministři se podle Stoltenberga také shodli na pokračování mírové mise v Afghánistánu či na potřebě zvýšit vojenské výdaje, aby dosahovaly dříve dohodnutých dvou procent hrubého domácího produktu. O tomto tématu, na něž naléhá zvláště Washington jako největší přispěvatel do alianční pokladny, však budou podle Metnara šířeji jednat lídři spojeneckých zemí na prosincovém summitu v Londýně.
Metnar v tiskové zprávě uvedl, že NATO z Afghánistánu neodejde, dokud to neumožní tamní bezpečnostní situace. „Zároveň všichni věříme, že USA a Tálibán se vrátí zpět k jednacímu stolu,“ uvedl. Dodal, že spojenci ocenili plán české armády vyslat do Afghánistánu chirurgický tým. Desetičlenný tým bude nasazen na spojenecké základně v Kábulu v prvním kvartále příštího roku. Působit bude v rámci norské vojenské nemocnice.
Česká armáda již lékaře v Afghánistánu měla. Do roku 2017 byl polní chirurgický tým zařazen pod americkou nemocnici. Po jeho stažení zůstala u české kábulské jednotky jen tříčlenná zdravotnická skupina.
Psali jsme:
_635695217773108099.JPG&id=73500)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
