Agentura nicméně přiznává, že rozdíl mezi ANO (22,6 %) a ČSSD (21,3 %) je v toleranci statistické odchylky a lze tedy říci, že voličský zájem o tyto dvě strany je nadále téměř na stejné úrovni.
Podle výzkumníků se na změnách podpory jednotlivých stran podepisuje téma uprchlické krize, respektive postoje jednotlivých politických představitelů k tomuto tématu a radikalizace domácí populace.
Babiše zachránila protiuprchlická rétorika
I když hnutí ANO oproti září ztrácí tři desetiny procentního bodu, dá se podle SANEP říct, že protiuprchlická rétorika šéfa strany a ministra financí Andreje Babiše zabránila mnohem většímu propadu voličského zájmu o tuto stranu. „Jakkoli totiž Andrej Babiš získává kladné hlasy za svůj postoj např. k uprchlickým kvótám, na druhé straně ztrácí část voličů, kteří nelibě nesou jeho kauzy, jako např. Agrotec a Českou poštu, nebo některých členů hnutí ANO, jako např. místopředsedkyně ANO Radmily Kleslové a jejího angažmá v ČEZ, či trvající diskuse nad střetem zájmů Andreje Babiše,“ upozorňuje společnost v tiskové zprávě.
Za ztrátu 1,4 procentního bodu oproti zářijovým hodnotám u ČSSD prý může zpočátku odmítavý postoj premiéra Bohuslava Sobotky k uprchlickým kvótám a jeho následná rezignace na tento jeho zprvu pevný postoj. Na druhou stranu Sobotkovi prý pomohlo jeho prozatím relativně stabilní vedení koaliční vlády.
Nepatrně si oproti poslednímu průzkumu polepšila KSČM, která se může opřít o aktuální zájem 14,1 % voličů, v minulém šetření to bylo o dvě desetiny procentního bodu méně. KSČM tak zjevně své voliče nezklamala ani v otázce postojů k situaci kolem uprchlické krize.
ODS získává zpět ztracenou důvěru voličů
Naopak výrazně si polepšila ODS. Poprvé od sněmovních voleb, které se konaly v roce 2013 se dostala před TOP 09. Občanští demokraté se aktuálně těší podpoře 9,8 % voličů a atakují tak desetiprocentní hranici. ODS podle výzkumníků získává zpět dříve ztracenou důvěru rovněž na základě radikálních postojů k uprchlické krizi. K ODS se prý také vrací voliči, kteří dříve odešli k hnutí ANO, ale i k TOP 09.
Za poklesem TOP 09 prý může být oznámení stávajícího předsedy Karla Schwarzenberga o tom, že již nebude kandidovat na post předsedy TOP 09. A také zřejmý nástup Miroslava Kalouska do čela této strany. SANEP udává, že TOP 09 by nyní měla podporu 8,2 % hlasů. Voličské oslabení může být také způsobeno i postojem k uprchlické krizi Miroslava Kalouska a Karla Schwarzenberga, s nímž se část voličů nemusí ztotožňovat.
Poslední stranou, která by se v říjnu dostala do sněmovny, je KDU-ČSL s aktuálním ziskem 6,4 % voličských hlasů.
Hypotetický volební model byl sestaven pomocí d'Hondtovy metody pro výpočet mandátů a vychází z říjnového průzkumu volebních preferencí, tedy pouze z hlasů 53,4 % rozhodnutých voličů a také údajů posledních sněmovních voleb.
Exkluzivní internetový průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 1.–7. října na vybrané skupině 3931 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18–70 let. Statistická chyba se pohybuje v rozmezí +-2,5 %.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam