„Zavázali jsme se k tomu, že v roce 2020 dosáhneme (výdajů na obranu ve výši) 1,4 procenta (hrubého domácího produktu, HDP). Já v tuto chvíli mohu sdělit, že ta čísla k tomu nevedou, takže já budu dělat všechno pro to, abychom naplnili svůj slib dvou procent v roce 2024, protože by to bylo celkem ostudné, pokud by se to nestalo,“ sdělila ministryně.

Země NATO, které zatím cíl nesplňují, se v roce 2014 domluvily na tom, že budou v příštích deseti letech směřovat ke dvouprocentním výdajům na obranu. Loni dala na obranu Česká republika zhruba 1,1 procenta HDP. Podle některých pozorovatelů své závazky splní jen těžko.

Šlechtová se domnívá, že Ministerstvo obrany ČR a generální štáb Armády ČR musejí mnohem lépe plánovat. „Ono nejde jenom říci ano, že něčeho dosáhneme, aniž bychom věděli nějaký proces, nějaký harmonogram,“ řekla na konferenci Šlechtová, která prý zvažuje i to, že by Česko do výdajů na obranu počítalo i výdaje na rozvojovou pomoc.

• Původní zdroj ZDE

S tím sice specifikace NATO úplně nepočítají, ale Šlechtová se domnívá, že z naší strany by nám to velice pomohlo, abychom dosáhli zmiňovaných dvou procent. „Takže já bych proti tomu úplně nebyla,“ dodala.

Podobně jako Šlechtová to vidí i někteří němečtí politici. Spojené státy zdůrazňují, že by se do dvou procent rozvojová pomoc počítat neměla. Česku by započítání rozvojové pomoci příliš nepomohlo. ČTK uvedla, že v roce 2016 na ni podle statistik Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dalo jen 0,1 procenta HDP, a v rámci NATO se tak řadí k nejslabším přispěvatelům.