„Oběti Utøy si dnes zaslouží připomenutí, jako si zaslouží připomenutí cíle solidární pomoci, sociálního státu, o kterém člověk ví, že mu v případě problémů pomůže a možnosti svobodného rozhodování pro každého jednotlivce bez ohledu na jeho víru, vyznání, národnost nebo jinou osobní charakteristiku. Právě svobodu, solidaritu a spravedlnost totiž vrah z Utøy nenáviděl a kvůli jeho nenávisti zemřelo sedmasedmdesát lidí, kterým se dnes sluší vzdát hold,“ napsal ministr pro lidská práva pro deník.

Proč člen vlády a ČSSD připomněl sociální stát? Protože k útoku došlo na letním táboře norské socialistické mládeže AUF. Někteří z těch, které Breivik zabil, mohli podle Dienstbiera udělat mnoho poro myšlenku solidarity a sociální pomoci. Svědčí o tom samotné mladé životy obětí. Kupříkladu Simon Sæbø vstoupil do socialistické mládeže ve 13 letech a v 16 už byl nejmladším delegátem celostátního sjezdu Strany práce. Na tomto sjezdu se setkal i s tehdejším premiérem a dnešním nemocnějším mužem v NATO Jensem Stoltenbergem. Sæbø zemřel na ostrově v 18 letech.

Celý text naleznete zde

Podle Dienstbiera bylo v roce 2011 zmařeno mnohem víc nadějných životů. „Bano Rašídová byla starší dcerou rodičů, kteří i s dětmi utekli z Iráku před válkou. Učila se oba norské dialekty, na oslavy národního svátku si pořídila norský kroj – aby zcela zapadla do společnosti, která jí dala budoucnost. Na letním táboře na Utøy, kde několik dní pršelo, měla radost i z toho, že mohla norské expremiérce Gro Harlem Brundtlandové půjčit gumáky, aby na ostrově mohla chodit v suchu. I ona zemřela v osmnácti letech,“ napsal ministr pro lidská práva.

Spekulace o tom, že střelec z Mnichova navázal na bestiální čin Breivika, se objevily prakticky hned po útoku.