Chystáte jako pověřený ředitel v nejbližší době nějaké personální změny v SŽDC nebo se bude v současném stavu vyčkávat až do rozhodnutí správní rady o jmenování nového šéfa?

 

Určité změny SŽDC samozřejmě potřebuje. Ty nejdůležitější a systémové je nutné udělat co nejdříve a nespojovat je s datem před či po zasedání správní rady. V souvislosti s již dříve schválenou změnou týkající se snížení počtu organizačních jednotek SŽDC o 26 procent dojde k 1. dubnu ke změnám na oblastních ředitelstvích. V nejbližší době tak budu řešit situaci například ve Středočeském kraji. Mé požadavky na členy vedení organizačních jednotek a odborných útvarů jsou jasné – požaduji odbornou znalost a nehledat problémy tam, kde nejsou. Takto jsem věc projednal i s předsedou naší správní rady. Jsme před další stavební sezónou a je nezbytné se na ni včas a zodpovědně připravit.

 

Za pana ředitele Surého vyčítala SŽDC řada kritiků konzervativní přístup k vysokorychlostní železnici, nebo ke zvyšování rychlosti na železnici v Česku obecně. Je možné v tomto očekávat nějaký nový přístup?

 

Tady bych si dovolil trochu oponovat. SŽDC se tímto tématem intenzivně zabývá. Osobně jsem se minulý týden seznámil s každým detailem procesu přípravy výstavby vysokorychlostních tratí. S těmito detaily jsme s ministrem dopravy seznámili i pana premiéra. SŽDC vykonalo v přípravě výstavby vysokorychlostních tratí již velký kus práce. Bez spolupráce nejen rezortu dopravy, ale i ostatních rezortů, organizací a veřejnosti jako celku však SŽDC tento proces nemůže úspěšně dokončit. Legislativní prostředí ČR není pro zřízení takové rozsáhlé liniové stavby dosud připravené. Proto je dobře, že se začala tato témata nyní otevírat.

Sám jsem dříve o výstavbě vysokorychlostní železnice v ČR trochu pochyboval, ale nyní, po realizaci některých kroků, věřím, že jsme na dobré cestě. Realizace však ještě nějakou dobu potrvá. Bez politické a společenské podpory výstavba vysokorychlostních tratí v ČR nebude možná. Jedná se o širší problematiku a zainteresovanost vícero stran např. při hodnocení vlivu stavby na životní prostředí, výkupu pozemků, obstrukcí při výběrových řízení ve všech fázích přípravy atd., což jsou oblasti, na které nemá SŽDC přímý vliv. Samotná výstavba vysokorychlostních tratí ale neřeší celkovou kapacitu dopravní sítě. Je proto snahou SŽDC za účelem zvyšování kvality dopravy zvyšovat rychlost na ostatních tratích a to jejich rekonstrukcí nebo modernizací - tedy všude tam, kde je to možné.

 

Platí stále, že SŽDC bude podporovat variantu nového brněnského nádraží u řeky bez vytvoření tunelového severojižního spojení? Nebo je možnost postoj SŽDC ještě zrevidovat?

 

SŽDC se v rámci projednávání variant návrhů o umístění nádraží vyjádřila spíše pro variantu Řeka se zárodkem kolejového diametru s tím, že stanoviska všech zúčastněných budou ještě dále posuzována na Řídicím výboru Železničního uzlu Brno a následně v Centrální komisi Ministerstva dopravy. Předpokládám, že konečné rozhodnutí bude respektovat zejména zájmy občanů města Brna, Jihomoravského kraje a Ministerstva dopravy. Na základě výsledku těchto jednání bude SŽDC pokračovat v přípravě stavby.

 

Předchozí ředitel měl jako jedno z hlavních témat využití nádražních budov odkoupených od ČD. Zatím se ale nezdá, že by se podařilo do prostor nádraží nalákat mnoho nových nájemců. Je možné tomuto nějak pomoci? Případně není už na místě myslet na odprodej nepotřebných budov, nebo jejich demolici?

 

Je třeba si uvědomit, že v dnešní moderní době neslouží nádraží už jen pro odbavování cestujících. Ti si v mnoha případech kupují jízdenky už elektronicky. Z budov se tak stává spíše centrum služeb pro širší veřejnost. SŽDC proto hledá nové nájemce ve všech regionech, kteří by takový kvalitní servis uměli nabídnout.

 

V úvahu je potřeba vzít i stav převáděných budov. Na mnoha nádražích je nereálné nabízet prostory před jejich celkovou opravou. Tam, kde to možné je, nezahálíme. V roce 2017 proběhlo více než 50 veřejný soutěží, z nichž 80 procent bylo úspěšných. Jednalo se o služby gastronomie (např. Šumperk, Turnov, Kolín, Kopřivnice), tiskoviny a knihy (např. Rokycany, Karlovy Vary, Náchod, Vsetín), bankomaty (např. Třinec, Turnov, Pardubice, Ostrava-Svinov), ale také skladové prostory nebo kanceláře. Rozšiřuje se také síť nápojových a občerstvovacích automatů.

 

Naším cílem je vrátit na nádraží „život“. Jednáme proto s úřady, samosprávami, spolky atd. Výsledkem jsou uzavřené smlouvy už ve 13 lokalitách, poslední z nich k budově osobního nádraží ve Žďáru nad Sázavou, ve které bude mít svou služebnu Policie ČR. V dalších cca 50 lokalitách jednání probíhají a zájemci si aktuálně ověřují vhodnost nabízených prostor.

 

Pozitivním příkladem může být i využití budovy stanice Praha hlavní nádraží, kterou jsme převzali v roce 2016 od společnosti Grandi Stazioni. Podařilo se uzavřít nájemní smlouvy se 45 obchodními partnery a třemi dopravci osobní železniční dopravy. Otevřeli jsme zde novou kavárnu a aktuálně se připravuje otevření dalšího občerstvení. Rozšiřujeme i službu samoobslužných úschovných boxů.

 

Otázka odprodeje či dokonce demolic nádraží není na pořadu dne. Přistupujeme k nim až po vyčerpání všech možností pronájmu. Odprodej přichází v úvahu jen tam, kde budoucí vlastník bude provozovat činnosti, které neohrozí bezpečnost provozování dráhy nebo bude objekt sloužit veřejně prospěšným účelům. Nesmí také samozřejmě bránit například výhledovým plánům na zkapacitnění trati. 

 

Je nějaká oblast působení SŽDC, která si zaslouží pozměnit, nebo nějak upravit?

 

To je dobrá otázka. Po 30ti letech mého působení na železnici je mi jasné, že v tak velkých firmách jako jsou SŽDC nebo ČD bude vždy co zlepšovat.

Myslím, že základem úspěchu řízení velkých firem je umět si stanovit skutečné priority a v této souvislosti pozměnit uvažování vedoucích zaměstnanců a jejich přistup k plnění úkolů vyplývajících z pracovního zařazení a funkcí. O tom jsem již hovořil na setkání s regionálními řediteli. Větší pozornost si zaslouží regionální tratě, nádražní budovy nebo revize IT systémů. To je téma, kterému se nyní intenzivně věnuji, a budou z něj vycházet i určité personální kroky.

 

Přes všechno výše uvedené a také určitou agresivitu tržního prostředí, ve kterém se potýkáme s podáváním námitek na výběrová řízení a následným šetřením Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, jsem přesvědčen, že se za poslední roky vybudovalo mnoho funkčních a krásných staveb a věřím, že tempo výstavby budeme schopni zvyšovat.

 

Bc. Jiří Svoboda, MBA