Skála na serveru YouTube připomněl, že osvobozování našeho hlavního města začalo Pražským povstáním. Podle komunisty přispěchali povstalcům na pomoc i sovětští vojáci. „Prosba o pomoc mířila v ruštině i k Rudé armádě a byla vyslyšena. Střelhbitě a velice obětavě,“ prohlásil doslova.

Rychlost, s jakou Rudá armáda Praze pomohla, prý zachránila Pražany i krásnou architekturu našeho hlavního města. Kdyby Rudá armáda nepřišla tak rychle, hrozil by podle Skály Praze osud polského hlavního města Varšavy. Tu nacisté srovnali se zemí.

„Dnes se to ale líčí tak, že Praha se skoro osvobodila sama. Skoro to svádí k jízlivé poznámce, že když to bylo tak jednoduché, proč tak nemohla činit v letech 1939, 1940, 1941, až 1944. Praha mohla povstat teprve poté, co Rudá armáda zastavila Hitlera před Moskvou a poté ho drtila cestou přes Stalingrad a Kursk až do Berlína. Pražské povstání mohlo vypuknout až po Hitlerově sebevraždě. A když někdo vydává za důkaz opaku příměří, které podepsal velitel nacistických vojsk v Praze s představiteli Pražského povstání, tak je to nevkusná povídačka. Copak by něco takového učinil, kdyby se na něj nevalily statisíce sovětských vojáků a on nespěchal i se svými jednotkami do amerického zajetí?“ zeptal se Skála.

„Velmi nevkusná je i říkanka o tom, že Rudá armáda přišla v Praze vlastně k hotovému,“ pokračoval Skála v narážce na prohlášení pražského primátora Zdeňka Hřiba a některých historiků, že Praze pomohli i tzv. Vlasovci.

„Říkanka, kterou je dneska opřádají, je orálně zvrhlá a argumentačně žalostná,“ poznamenal na konto Vlasovců Skála s tím, že šlo o sovětské občany, kteří po Hitlerově boku bojovali proti SSSR, kde se nacisté dopouštěli vyhlazovací války. „A hloupoučká je i verze o vojenské dimenzi vystoupení Vlasovců. Nalejme si čistého vína. To jediné, co jim umožnilo, aby se alespoň na chvíli pokoušel odčinit své hříchy z předchozích měsíců byl, právě bleskový postup Koněvova sboru,“ pokračoval Skála.  

Skála si v této souvislosti vzpomněl na svůj rozhovor se sovětskými válečnými veterány, který se odehrál v roce 1970. Dozvěděl se od nich, že maršál Ivan Stěpanovič Koněv zakázal svým vojákům použít v Praze těžkou artilerii, ale zároveň jim nakázal, aby postupovali s maximální možnou rychlostí.