Ujistila, že EU podporuje ukrajinské úřady ve vyšetřování těchto deportací na národní úrovni a podniká také kroky, aby o přesunech shromáždila důkazy a identifikovala osoby, které mají za převozy dětí zodpovědnost.

„Jsme oddáni tomu, abychom zajistili, že ti, kteří jsou zodpovědní za násilnou deportaci, budou pohnáni k odpovědnosti,“ zdůraznila Jourová. Upozornila, že deportace ukrajinských dětí do Ruska pod záminkou evakuace začaly ještě před plnohodnotnou ruskou invazí na Ukrajinu z loňského února.

Počty deportovaných dětí se v různých zdrojích liší. Ukrajinská platforma Dity vijny (Děti války) k dnešnímu dni registruje přes 19 390 deportovaných dětí. Navrátit na Ukrajinu se jich podle ní zatím podařilo 361. Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu připisuje zodpovědnost za deportace přímo ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi a ruské zmocněnkyni pro práva dětí Mariji Lvovové-Bělovové. Na oba jmenované vydal v polovině března zatykač.

Jourová připomněla, že státy EU mají na základě zatykače ICC povinnost Putina a Lvovou-Bělovovou zadržet, pokud by se pohybovali na jejich území, a vydat je k trestnímu stíhání. Uvedla, že Lvovová-Bělovová už figuruje na unijním sankčním seznamu spolu s dalšími 15 osobami, kterým unijní blok připisuje za deportace zodpovědnost.

Evropská unie podle místopředsedkyně Evropské komise úzce spolupracuje s ukrajinskou generální prokuraturou, kterou podporuje ve vyšetřování na národní úrovni. Unijní agentura Eurojust se zabývá sběrem a uchováváním důkazů o deportacích s cílem podpořit národní ukrajinské vyšetřování.

Evropská komise také společně s Polskem připravuje konferenci s účastí zástupců mezinárodních institucí, které mohou vyvíjet tlak na Rusko, aby s deportacemi skončilo a umožnilo návrat dětí. „Všechno se to děje na základě diplomatických vazeb a politického tlaku,“ sdělila na dotaz ČTK novinářům Jourová. Komise podle ní bude bedlivě sledovat, zda státy, které spadají pod jurisdikci trestního soudu v Haagu, plní závazek Putina a Lvovovou-Bělovovou zadržet. Pozornost se bude upírat konkrétně k Jihoafrické republice, kam by měl Putin v srpnu přicestovat na summit hospodářského uskupení BRICS.

Deportace se mnohdy týkají osiřelých ukrajinských dětí, které byly deportovány do Ruska z ukrajinských zařízení. Do Ruska byly často zavlečeny i ukrajinské děti, které jejich rodiče v dobré víře vyslali na letní tábor organizovaný v ukrajinských oblastech pod kontrolou ruských sil, popsala dříve média.

V dnešní rozpravě v Evropském parlamentu zazněly tvrdé odsudky přesunů ukrajinských dětí. „Násilná deportace je součástí Putinova plánu zničit Ukrajinu,“ řekl švédský poslanec z lidovecké frakce (EPP) David Lega. Německý poslanec Sergey Lagodinsky z parlamentní frakce Zelení použil v souvislosti s deportacemi ukrajinských dětí slovo genocida.

Europoslankyně Michaela Šojdrová, členka EPP, sdělila ČTK, že jediná možnost, jak zcela zabránit dalším únosům dětí, je pomoci Ukrajině k vítězství nad Ruskem. Šojdrová podle svých slov na problém deportací dětí upozorňovala v Evropském parlamentu už v červnu minulého roku a spolupracuje například s ukrajinskou platformou Magnolija, která se zabývá pátráním po ztracených dětech a má napojení na evropskou organizaci pro pohřešované děti Missing Children Europe.

Další česká europoslankyně Radka Maxová (ČSSD), která je v Evropském parlamentu členkou frakce Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S&D), při dnešní rozpravě v parlamentu upozornila, že pro rodiče je prakticky nemožné deportované děti získat zpět, protože často nemají informace o přesném pobytu dítěte, dostatečné prostředky nebo cestovní pasy.