Jako první Jourová zodpověděla otázku, kde je hranice mezi nezbytnými opatřeními na zmírnění dopadu epidemie a omezováním svobod, nebo porušováním zásad právního státu? „Existuje pravidlo Rady Evropy, které říká, že v situacích, kdy vlády mají posílenou pravomoc, mají přijímat rozhodnutí, která jsou nezbytná, přiměřená, časově omezena a relevantní k řešení krize,“ odpověděla nejprve velmi obecně.

Vzpomněla projev německé kancléřky Angely Merkelové, v němž řekla: „Velmi to bolí, musíme kvůli situaci s koronavirem omezit občanské svobody. Slibují však, že tak budeme činit v míře nezbytné.“ Takový přístup Jourová sleduje ve všech členských zemích, které přijaly zákonná opatření pro nouzový režim. „Vlády, které si tedy říkají o posílení pravomoci, jsou si těchto parametrů vědomy a chtějí je dodržovat,“ sdělila Jourová, že jejím úkolem je sledovat vše, co se v zemích během nouzového stavu děje, a zatím prý nevidí zásadní problémy. „Vůči některým státům jsme ale přece jen ostražitější,“ poznamenala.

Je otázka, do jaké míry je zde riziko zneužití krizového stavu k omezení demokracie. Zaznívají názory, že situace s omezováním svobod a demokracie je nejhorší v Polsku a v Maďarsku, kde parlament na konci března schválil kontroverzní zákon, který vládě Viktora Orbána umožňuje řídit zemi v době nouzového stavu pomocí dekretů a dává jí větší kontrolu nad novináři. 

Jourová, která se léta zabývá situací v Polsku a v Maďarsku, reagovala slovy: „Mám problém smířit se s tím, že vývoj v těchto zemích probíhá takovým směrem. Takový vývoj evropská pravidla ani nepředvídala,“ komentovala erozi demokracie Jourová.

Zmínila článek 7 Smlouvy o fungování EU, který byl aktivován vůči Polsku v prosinci 2017 a vůči Maďarsku v září 2018. Ten stanovuje postup, jenž může vést až k pozastavení práv členských států. „Použití toho článku by mohlo vyústit ne ve vyloučení státu z unie, ale v omezení hlasovacích práv. To by se mohlo stát jen tehdy, pokud by byla mezi členy Unie jednomyslnost pro takovou sankci.“ Poukázala na to, že Polsko podporuje Maďarsko a je zde i řada zemí, které se k tomu stavějí neutrálně, tedy dávají průchod tomu, co se v Maďarsku a v Polsku děje.

Nouzový stav je podle jejích slov proto varující: „Musíme to teď hlídat víc než předtím. Protože apetit neomezeně vládnout, chuť vypnout ústavu, chuť vypnout parlamentní a občanskou kontrolu, roste v takové situaci zároveň s tím, jak roste poptávka lidí po silné ruce, která něco důležitého má zařídit,“ zmínila, jak vlády mohou využit toho, že občané od nich nyní očekávají, že jim má zařídit zpátky běžný režim.