Bývalá eurokomisařka Věra Jourová se stane prorektorkou Univerzity Karlovy, české nejstarší a nejprestižnější univerzity. V pátek to schválil na podnět rektorky Mileny Králíčkové akademický senát školy. Co bude spadat pod kompetenci Jourové? Nové technologie a rozvoj lidských zdrojů.
Jste pro zvýšení a rozšíření poplatků za Českou televizi a Český rozhlas?Anketa
Při jednání Senátu Jourová uvedla, že pokud bude přijata, svůj plat v plné výši začne posílat Fondu odolnosti Nadačního fondu Univerzity Karlovy. Ten má podporovat rozvoj odolnosti studentů a zaměstnanců. Fond byl založen v reakci na loňskou masovou střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Rektorka Milena Králíčková uvedla ve svém návrhu jmenování Věry Jourové, že univerzita by měla mít vazby na Brusel. „Dává mi obrovský smysl po tom, co jsem dělala deset let v Evropské komisi, se vrátit domů a být nějak užitečná,“ řekla Jourová. Potenciál školy v Evropské unii je podle Králíčkové obrovský. A díky Jourové by je škola neměla ani promarnit.
„Pokud do Česka pojede nějaký komisař nebo paní předsedkyně Evropské komise, tak se budu starat, aby povinná zastávka byla na UK,“ řekla Jourová. Práci pro univerzitu považovala po skončení mandátu v Evropské komisi za svou prioritu. Podle vlastních slov chtěla po konci svého působení v Komisi zůstat v kontaktu s mladými lidmi.
Zároveň s povinnostmi pro Univerzitu Karlovu vzala jako vedlejší úvazek Věra Jourová pozici poradkyně prezidenta republiky. „Nejsem členkou žádné politické strany, nehodlám nikam vstoupit. Budu pracovat, pokud se týká doteku s politikou, jenom v poradním sboru pana prezidenta pro zahraniční politiku, kde jsou lidi z různých oborů. Podle mě to politika není, je to nad stranami,“ řekla Jourová.
Z časových důvodů pak musela odmítnout pozici ředitelky Knihovny Václava Havla.
Ale ne všichni jsou z jmenování Jourové nadšení. „Prorektorkou pro nové technologie na Univerzitě Karlově, jedné z nejprestižnějších institucí v zemi, bude Věra Jourová. Tedy osoba, která nové technologie jen regulovala, nikdy nepomohla v jejich rozvoji (naopak) a až do poslední chvíle bojovala za prolomení šifrovaných zpráv,“ napsal na síti X novinář serveru Lupa.cz Jan Sedlák.
Prorektorkou pro nové technologie na Univerzitě Karlově, jedné z nejprestižnějších institucí v zemi, bude Věra Jourová. Tedy osoba, která nové technologie jen regulovala, nikdy nepomohla v jejich rozvoji (naopak) a až do poslední chvíle bojovala za prolomení šifrovaných zpráv. ??
— Jan Sedlák (@jansedlak) December 15, 2024
Své si k jmenování Jourové řekl i bývalý europoslanec Jan Zahradil (ODS). „Paní Jourová bude zahr. pol. poradkyní prezidenta. A taky prorektorkou Univerzity Karlovy. Tipuji, že na Hradě bude zajišťovat zejména dobré vztahy s budoucí Trumpovou administrativou,“ napsal Zahradil na síti X.
Zahradil tím narážel na to, že se Věra Jourové dostala i do zorného pole nejbohatšího člověka planety Elona Muska. Ten o Věře Jourové napsal, že je ztělesněním banálního byrokratického zla.
„Na Univerzitě Karlově by zas mohla přednášet nový předmět ,DSA, MFA a další moderní metody cenzury v 21.století‘,“ napsal s tím, že v diskusi odhalil, že DSA je Digital Services Act a MFA je Media Freedom Act, tedy dvě euronormy, které pomáhala prosazovat právě Věra Jourová a které mnozí kritizují, že jejich podstatou je cenzurovat veřejnou diskusi.
Paní Jourová bude zahr.pol. poradkyní prezidenta. A taky prorektorkou @UniKarlova.
— Jan Zahradil (@ZahradilJan) December 15, 2024
Tipuji, že na Hradě bude zajišťovat zejména dobré vztahy s budoucí Trumpovou administrativou??.
Na UK by zas mohla přednášet nový předmět “DSA, MFA a další moderní metody cenzury v 21.století”????>?. pic.twitter.com/IArmM1tpsj
Jeho postoj potvrdil i senátor Zdeněk Hraba. „Vzhledem k tomu, jaký vztah k novým technologiím ukázala v Evropské komisi, tedy že by je nejradši zakázala, tak se Univerzita Karlova zřejmě brzy vrátí do doby svého zakladatele…,“ napsal na síti X Hraba.
Věra Jourová prý bude mít na Univerzitě Karlově na starost nové technologie.
— Zdeněk Hraba (@hraba_z) December 16, 2024
Vzhledem k tomu, jaký vztah k novým technologiím ukázala v Evropské komisi, tedy že by je nejradši zakázala, tak se Univerzita Karlova zřejmě brzy vrátí do doby svého zakladatele...
Věra Jourová vydala v roce 2013 i svou knihu vzpomínek na práci pro Ministerstvu pro místní rozvoj s názvem Cesta z panoptika. V anotaci knihy je k dočtení i její bývalé nadšení pro politiku Andreje Babiše, po jehož zádech se vyšplhala do vysoké politiky Evropské komise. Po skončení svého mandátu v Babišově hnutí ANO neprodleně skončila. „Věra Jourová by dnes už jistě nevstoupila do žádné z etablovaných politických stran. Stala se však členkou hnutí ANO, spjatého se jménem miliardáře Andreje Babiše. Se svým charismatem a znalostmi práva i unijních financí je dnes jeho místopředsedkyní. Zaujaly ji Babišovy představy, jak by se měl řídit český stát a jak může dojít k prosperitě. A mohla si říct: ,Jednou se to prostě u nás podařit musí!‘“ stojí v anotaci knihy.
A právě na knihu Cesta z panoptika poukazuje i herní vývojář a jeden ze zakladatelů Společnosti pro obranu svobody projevu, Daniel Vávra.
„Doložená vědecká publikační činnost nové prorektorky UK,“ utrousil na Facebooku Vávra ironicky s odkazem na knihu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Bude Věra Jourová pro Univerzitu Karlovu přínosem?
autor: Marian Kučera
