Před 30 lety poslanci České národní rady finišovali s přípravou české ústavy. Blížil se rozpad federace a Slováci svou ústavu už měli. Ústava ČR nese datum 16. 12. 1992. Kalvoda popisuje, že byla připravena řádně, nikoli pod tlakem, jak je někdy zmiňováno.

„Dodnes je módou Ústavu ČR označovat za dílko nanečisto, spíchnuté v krizi pro účely, že bylo potřeba do konce roku ho mít. Ale tomu já vždy s chutí oponuji. A vůbec ne proto, že jsem se na její tvorbě podílel. Nevzpomínám si, že bychom byli pod tlakem, politicky se postupně došlo k základním konturám ústavy,“ říká někdejší místopředseda vládní komise pro přípravu Ústavy ČR, podle kterého je česká ústava moderní.

• Záznam celého rozhovoru najdete ZDE

„Co považuji za hodně důležité, a ukázalo se to až několik let po účinnosti té Ústavy, jsou hodnotové vklady. Už dávno nepanuje přesvědčení, že demokracie rovná se vláda jakékoli většiny. Proto tato Ústava byla moderní, protože obsahovala určité hodnoty, které prohlásila za nezměnitelné. Ukázalo se, že je to moc Ústavního soudu k tomu, aby některé nepřizpůsobivé politické formace vedl k pořádku,“ pokračuje Kalvoda, že Ústavu považuje za zdařilou, jelikož není hodnotově neutrální.

„To, jak se dnes s Ústavou zachází, její skutečný život, považuji za poměrně nešťastné, a co hůř, jsou zde tendence ke zhoršení než ke zjemnění té hroší kůže politiků,“ dodává advokát, podle kterého instituty demokratického státu umí česká politika karikovat a jejich funkci vyprázdnit. „Fakt je, že kult Ústavy, který je spojující a samozřejmý, tu nevznikl,“ podotýká.

K Ústavě ČR je podle Kalvody potřeba „přistupovat s respektem a po špičkách, nikoli drze advokátsky tam hledat kličky a háčky“. „Česká politika zřejmě přišla ke své Ústavě, což je kromě jiného základ pro výkon státní moci, celkem levně, a proto se bez rozpaků po Ústavě pošklebuje, karikuje, opičí,“ všímá si.

Dnes si podle Kalvody politici a prezident prý zvolili cestu, že Ústava je tu proto, aby se jim dobře vládlo.

„Velmi vnímám, že to tak je, z jejich strany je to neslušnost. Kritizuji to, protože je to nebezpečné. Já jsem do jisté míry vděčný za desetiletou prezidenturu Miloše Zemana, a to jen proto, že on je svým způsobem důlní kanár, on je ten, který upozorňuje, že zbytek politiky, jak parlament, tak vláda, se dívají stranou. Jinými slovy, ten systém nemá imunitní reakci proti prezidentovi, který veřejně adoruje autoritářské režimy, veřejně podráží nohy vládě, což je také protiústavní. Který dokonce adoruje Čínu a jezdí se tam učit stabilizovat společnost. To jsou věci, které se v ústavním systému ve slušné zemi musí dít. A když se dějí, tak ten systém musí reagovat a prezidentovi dát jasně na vědomí, že má volbu buď, anebo: Buď si hrát na zábavný pořad čtvrté cenové skupiny bez potíží, nebo ten člověk musí z té funkce odejít, protože se zpronevěřil svému slibu. Trend ignorování Ústavy jako mocenského omezení je stále horší, a to je zdroj mého znepokojení,“ vyjádřil se Kalvoda.

„Ústava tu není proto, aby se nám dobře vládlo, ale aby se nám hůře vládlo! Ústava má omezovat politickou moc a chránit ty, kteří ji nemají,“ připomněl svá dřívější slova. „Rozdílný přístup k ústavnosti zde existuje už od samého počátku, dokonce ještě předtím, než ta Ústava ČR vstoupila v účinnost,“ říká Kalvoda.