Kandidát na prezidenta na besedě zopakoval svůj dlouhodobý názor, že prezident by měl lidi spojovat a ne rozdělovat, a jak je důležitá jeho nadstranickost. S ohledem na svou vědeckou kariéru ujistil, že je zvyklý věci řešit a nejen o nich mluvit. „Vědec si stanoví cíl a hledá cestu, jak problém vyřešit. Obávám se, že naši politici ještě při politické kultuře, která tady panuje, jsou zvyklí problém jenom pojmenovat. A dívat se ještě, jestli s ním přišel někdo zleva nebo zprava. Mně je jedno, jestli s rozumným přístupem k problému přijde někdo z levice, nebo z pravice,“ vysvětloval Drahoš s tím, že nálepkování je mu cizí a jako prezident by se snažil tlačit na politiky, aby problémy řešili.

Důležitá je podle kandidáta na prezidenta také spolupráce hlavy státu s vládou, a s odkazem na zahraniční politiku aktuální stav odmítl: „Neměli bychom mít dvouhlavé tele, kdy vláda říká něco jiného než prezident. To je špatná situace a ve světě jsme potom občas tak trochu za pitomce.“ Zároveň je přesvědčen o tom, že prezident nepotřebuje napínat meze Ústavy. „Že i ta Ústava v současné době mu dává dostatek možností, aby... pokud je respektovaná osobnost, má autoritu, pokud to, co řekne, lidé považují za názor, kterému mohou věřit. To ale také znamená, že prezident nekomentuje denní dění v politice a nevyjadřuje se každý den ke kdejaké – ptákovina je možná nehezké slovo – ale prostě nekomentuje všechno možné. A když s nějakým názorem vystoupí, mělo by to platit. Já jsem si v tomhle směru velmi vážil prezidenta Gaucka v Německu. Vím od Němců, že když Gauck něco řekl, tak se o tom příliš nediskutovalo. To by byl ideální stav v našem případě.“ A jeho první krok ve funkci prezidenta? „Otevřít Hrad.“

Vládní krize? Předejít tomu a „oba kohouty“ na smetišti vést k domluvě

Ve vnitrostátní politice považuje za důležité řešit úpadek kultury politické scény. „Lidé pak mnohdy rezignují na politiku,“ podotkl. „Je obecné rčení, že ryba smrdí od hlavy. Politici včetně prezidenta by se měli zamýšlet nad sebou. A pokud nepůjdou alespoň do jisté míry příkladem, tak to pořád bude problém. Zdaleka neházím všechny politiky do jednoho pytle. Znám řadu těch, kteří jsou kultivovaní, kteří mají za sebou životní zkušenosti, nevstoupili do politiky takřka po maturitě nebo po absolvování vysoké školy, ale mají praktické životní zkušenosti a jsou z mého pohledu velmi úctyhodní. Otázkou je, jak se tato skupina může prosadit vůči jiným, ale jako prezident bych určitě využíval své autority, pravomoce a hlasitého slova a upozorňoval na tyto věci. Samozřejmě prezident nemůže suplovat činnost jakéhokoli ministra, ale nechával bych se přizvat na jednání vlády, ne že tam půjdu jednou za rok a budu tam prosazovat nějaký svůj zájem. Pokud by to byly problémy týkající se ministrů, zval bych si je k jednacímu stolu třeba za přítomnosti premiéra,“ líčil postup kultivování politické scény.

„Jsem předčen, že tímhle způsobem se dá zabránit tomu, co se pak řeší ukazováním holí a odchody, když mluví premiér. Kdybych byl v té situaci, zval bych daleko dříve oba kohouty na smetišti k sobě a snažil bych se s nimi domluvit. Neříkám, že se to musí podařit, ale kdo jiný než prezident, by se o tohle měl snažit,“ doplnil.     

„Kdyby mi řekla, buď já nebo kandidatura, tak…“

Besedu moderoval známý popularizátor vědy, astronom Jiří Grygar, který hned na začátku debaty vysvětlil, že strávil pár let v dětství v Ostravě, popsal některé zážitky a s odkazem na vlastní zkušenosti z Akademie věd ujistil: „Kandidát, který před vámi dnes sedí, je člověk, který dokázal něco neuvěřitelného. Proti vůli mnoha předních českých politiků dokázal Akademii věd dobýt tohle místo, což ho dobře kvalifikuje pro neméně těžký úkol získat prezidentský úřad.“