Například podle výzkumů sociologa Daniela Prokopa z agentury Median se většina voličů Miloše Zemana, Andreje Babiše, Tomia Okamury a komunistů cítí v globalizaci na straně poražených. A podobné pocity má prý i velká část voličů sociální demokracie.

Podle ekonoma Karla Kříže jsme mezi lety 1937 a 1989 byli mezi zeměmi, které nejvíce upadly. Včetně České republiky to byly země Argentina, Uruguay a východní Německo. V té době jsme prý ještě nebyli součástí globálního hospodářského prostoru a když jsme se do něj po roce 1989 vrátili, tak bojujeme o to, abychom se dokázali dostat na pozici roku 1937. „Zatím se nám to úplně nedaří. V roce 1937 jsme byli bohatší než Rakousko, Japonsko, Itálie. Byli jsme zhruba na úrovni Francie,“ uvedl pro server Echo24.cz ekonom a dodal, že lehce jsme byli pod úrovní Německa, Británie nebo Spojených států. Naše cesta po roce 1989 nebyla zkrátka hospodářský zázrak.

Odborář Josef Středula to vidí tak, že spíše prohráváme se zeměmi, jako jsou Německo nebo Rakousko. „Nejsme schopni stanovit rozumnou hospodářskou politiku. Nevíme, kam směřujeme,“ řekl a nezapomněl upozornit na to, že odsud odchází obrovské množství kapitálu, který se tu vydělal.

V tom, že jsme krmelcem Evropy a odliv kapitálu do ostatních zemí Evropské unie je jeden z vůbec nejvyšších, mu dal Kříž za pravdu. „V roce 2016 odteklo na dividendách ze země 293 miliard korun. Zahraniční investoři tady vydělávají na levné práci. Peníze tady ale už zpátky neinvestují a odvezou je pryč,“ zdůraznil. Česká ekonomika se prý akorát systematicky dojí a politici tomu bezmocně přihlížejí či rovnou přímo asistují. „Loni už to bylo přes 300 miliard korun,“ doplnil ho Středula.

Původní zdroj ZDE.

Lidé, kteří se považují za poražené, s obavami o svou budoucnost pak podle sociologa Prokopa volí Zemana, Babiše, Okamuru a komunisty. „Většina jejich voličů má pocit, že oni nebudou patřit k vítězům a že změny, které se odehrávají, jdou proti jejich zájmům,“ míní. Zajímavé je prý i to, že se tyto skupiny nedělí podle výšky platu. „V prezidentské volbě Miloš Zeman trochu vyhrál u lidí s platem do dvaceti tisíc čistého měsíčně,“ uvedl.

Dále také poznamenal, že u lidí s vyšším příjmem na tom byli Jiří Drahoš a Miloš Zeman víceméně podobně. Rozdíly ale byly velmi malé. „Rozhodně neplatí, že Zemana nebo Babiše volí chudí. Mnohem větší roli než výška platu hrají vzdělání, věk a region, kde lidé žijí. Je to podobné jako u Donalda Trumpa,“ uzavřel Prokop s tím, že lidé, kteří jeho nebo Zemana volí, nejsou chudí, mají ale pocit, že globalizace jde proti jejich zájmům.