Na webu ambasády USA v Praze je zveřejněn interaktivní odkaz se seznamem organizací, které jsou podporovány v rámci tzv. Small Grants programu. Z mapy je zřejmé, že velká většina projektů se soustředí v Praze, něco málo je v Brně, Ostravě, Plzni, Jihlavě a dalších městech. Nová americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa ale rozhodla o zastavení finančních toků probíhajících skrze mezinárodní humanitární programy. Prozatím jsou tyto finance pozastaveny na 90 dnů. Jedním ze spolků, které se tak ocitly bez peněz, je organizace Ženy v médiích, o jejímž příběhu jsme už podrobně psali.

Jak informoval server iRozhlas.cz, Trumpovy škrty mají dopad nejen na menší neziskovky, které žádají o menší granty, ale také na velké a zavedené organizace jako je třeba dobře známý Člověk v tísni. Podle informací serveru FinTag představují americké peníze zhruba čtvrtinu rozpočtu humanitární organizace, kterou dlouhodobě vede Šimon Pánek. Zatím poslední výroční zprávu zveřejnil Člověk v tísni za rok 2023. Pod opravdu obsáhlými kapitolami věnujícími se mapování humanitární činnosti Člověka v tísni se v kapitolách 6 a 7 nachází seznam dárců a přehled financování neziskovky. Mezi dárci nad 1 milion korun najdeme známá jména miliardářů. Kromě nadace Zdeňka Bakaly přispěli částkou nad milion i lidé patřící do seznamu nejbohatších Čechů - Ivo Lukačovič, Pavel Baudiš, Jan Barta, Ondřej Fryc. Vedle nich více než milion přispěla i renomovaná česká vědkyně Hana Dvořáková, která dosáhla významných úspěchů při výzkumu látek účinných při léčbě HIV/AIDS. 

Celkově se dary jednotlivců v roce 2023 dostaly na částku 608 milionů korun. Mnohem podstatnější složku rozpočtu Člověka v tísni tvoří granty z EU a ze zemí mimo EU. Ve zmiňovaném roce získal Člověk v tísni z různých programů EU 1,646 miliard korun. Více peněz ale připlulo zpoza oceánu. V kolonce „zahraniční státní rozpočty“ najdeme souhrnnou částku 2,225 miliard korun, z toho 1,798 miliard pochází od Spojených států, druhým velkým donátorem je s necelými 275 miliony Velká Británie. Naprostá většina darů z USA připlavala do Člověka v tísni z programů agentury USAID, tedy té agentury, kterou by chtěl Elon Musk úplně zrušit. Souhrnné výnosy Člověka v tísni jsou za rok 2023 ve výši 6,125 miliard korun. Programy USAID tak tvoří přibližně 29 procent všech příjmů Člověka v tísni za rok 2023. 

Se žádostí o reakci oslovila redakce ParlamentníchListů.cz během pondělí i management Člověka v tísni, konkrétně vedoucího mediálního oddělení, vedoucího fundraisingu a finančního ředitele. Zajímalo nás, kolik měl Člověk v tísni dostat z amerických peněz letos a kolik dostal v roce 2024. Ptali jsme se také, jak Trumpovo zastavení peněz ovlivní činnost neziskovky a zda může některé humanitární programy ohrozit. Odpověď však do redakce do doby publikace článku nedorazila. V případě pozdější reakce ji do článku doplníme.

Kontroverzní program USAID

O povaze programů USAID se rozhovořil Salvadorský prezident Nayib Bukele, muž, který ve své zemi stanovil Bitcoin jako jedno z oficiálních platidel, a který dokázal srazit mimořádně vysokou kriminalitu v zemi pomocí tvrdých represí na úroveň vyspělého světa. „Většina vlád si nepřeje, aby do jejich zemí proudily finanční prostředky USAID, protože si uvědomují, kde většina těchto peněz ve skutečnosti končí. Ačkoli jsou tyto prostředky prezentovány jako podpora rozvoje, demokracie a lidských práv, většina z nich putuje do opozičních skupin, nevládních organizací s politickým programem a do hnutí zaměřených na destabilizaci. V nejlepším případě se možná 10 % peněz dostane ke skutečným projektům, které pomáhají lidem v nouzi (i takové případy existují), ale zbytek se používá k podněcování opozice, financování protestů a podkopávání vlád, které se odmítají přizpůsobit globalistické agendě. Omezení této takzvané pomoci není výhodné jen pro Spojené státy, je to také velká výhra pro zbytek světa,“ napsal Bukele na X. 

Most governments don’t want USAID funds flowing into their countries because they understand where much of that money actually ends up.

While marketed as support for development, democracy, and human rights, the majority of these funds are funneled into opposition groups, NGOs… pic.twitter.com/bXpdK29zH5

— Nayib Bukele (@nayibbukele) February 2, 2025

Na konto programů USAID se již před skoro dvěma roky vyjádřil i Robert F. Kennedy Jr., dnešní Trumpův kandidát na post ministra zdravotnictví. „Můj strýc JFK založil USAID, aby pomáhal rozvoji chudých zemí, a my ji nyní využíváme k tomu, abychom je napěchovali totalitním špionážním softwarem. To vystihuje, co všechno se tak strašně pokazilo.“

My uncle JFK started USAID to help poor countries develop and now we use it to stuff them with totalitarian spyware. This encapsulates what has gone so horribly wrong.

— Robert F. Kennedy Jr (@RobertKennedyJr) May 30, 2023

Velmi kriticky se k USAID vyjádřil také libertarián Ron Paul, prezidentský kandidát z let 1988, 2008 a 2012. Zastánce štíhlého a efektivního státu volá po auditu USAID a následném uzavření této agentury. Pokud by k němu skutečně došlo, označuje to Paul za nejzásadnější změnu, kterou nová Trumpova administrativa v prvních týdnech svého fungování učinila. „Mnoho Američanů se nejspíš stále domnívá, že USAID je vládní agentura, která poskytuje humanitární pomoc na místech přírodních katastrof za oceánem. Možná si stále vybavují pytle s rýží nebo s obilím, které na sobě měly logo USAID. Ale to už není USAID. USAID je klíčovým komponentem operací vlády USA pro změny režimů po celém světě. Každý rok USAID utratí miliardy dolarů na podporu zámořských nevládních organizací, které se chovají jako stínové vlády a oslabují zvolené vlády, které američtí intervencionisté chtějí svrhnout,“ řekl Ron Paul k fungování USAID.

Audit USAID…Then Shut it Down! pic.twitter.com/ooeFeQmAO3

— Ron Paul (@RonPaul) February 3, 2025

Podle významného libertariánského politika Paula jsou na většině zahraničněpolitických selhání Spojených států vidět otisky USAID. 89letý politik zmínil aktuální vývoj na Ukrajině a v Gruzii. Když Donald Trump oznámil zmrazení zahraniční pomoci na 90 dní, dozvěděli jsme se podle Paula z amerických médií, že ukrajinská média se z plných sil snažila zůstat v provozu, když americké dolary přestaly proudit. Paul uvedl, že sponzoring z USA se týká až 90 % ukrajinských médií a vyvozuje z toho, že na Ukrajině prakticky neexistují nezávislá média. Tato čísla potvrzují i ukrajinští odborníci nebo server Reportéři bez hranic.

Jde i o další české neziskovky, upozornil právník

Redakce ParlamentníchListů.cz oslovila se žádostí o zhodnocení programů zahraniční pomoci USAID i právníka Tomáše Nielsena, předsedu institutu ProLibertate. „To, že prostředky z amerických agentur plynuly do projektů, které nemají s pomocí lidem nic společného, je naprosto jednoznačné. Stačí si vzpomenout na naše slavné lovce dezinformací, jako jsou Evropské hodnoty, Prague Security Studies Institute a mnoho dalších,“ uvedl Nielsen na konto obvinění, že prostředky nesloužily k původně zamýšlenému účelu. „Veřejné prostředky se přes neziskový sektor staly obrovskou zbraní politické propagandy. V našem regionu zejména propagandy podporující nesmyslnou politiku Evropské unie. Považuji za zvrácené, že si ze svých peněz touto formou i já platím účelové, manipulativní aktivistické kampaně, s nimiž nesouhlasím a které považuji za hrozbu evropské demokracie,“ dodal Nielsen.