Válka na Ukrajině už trvá skoro tři týdny. Jak ji vnímají občané různých států EU, to zatím není známo. Nicméně, jsou zde data z průzkumů po první ukrajinské krizi v roce 2014, která mohou ledacos napovědět, případně posloužit jako výchozí bod. Názory na Rusko, NATO a bezpečnostní tematiku obecně v evropských zemích sbírá americké výzkumné centrum Pew Research Center.

Výsledky průzkumu zveřejnilo Pew Research Center 10. června 2015, tedy více než rok poté, co došlo ke svržení vlády Viktora Janukovyče, následné anexi Krymu a odtržení dvou povstaleckých republik Doněcka a Luhanska, data sbíralo na jaře roku 2015.

Asi nepřekvapí, že za největší hrozbu považovali Rusko Poláci, kde plných 70 % dotázaných uvedlo, že Rusko je velká hrozba pro ostatní sousední země s výjimkou Ukrajiny. Ovšem ostatní země zdaleka tak jasně situaci neviděly. Za velkou hrozbu označila nadpoloviční většina respondentů Rusko ještě ve Velké Británii a ve Francii a také v USA. Naopak nejmenší procento těch, kdo považovali Rusko za velmi nebezpečné pro své sousedy bylo v Německu, kde 38 % respondentů mělo Rusko za velkou hrozbu, 48 % za malou hrozbu a 13 % si myslelo, že Rusko hrozba pro okolní státy (s výjimkou Ukrajiny) není.

Většina zemí podporovala ekonomickou pomoc Ukrajině, přičemž podpora byla opět nejsilnější v Polsku, ale i v Německu se 71 % respondentů k této otázce stavělo pozitivně. V Itálii byla ovšem převaha těch, kdo schvalovali ekonomickou pomoc velice mírnou.

Zdaleka ne tak pozitivně se respondenti v členských zemích stavěli k tomu, zda by Ukrajina měla být přijata do NATO. Pro byla většina respondentů z Kanady, USA, Polska, Velké Británie, Španělska i Francie, naopak navrch měli ti, kdo Ukrajinu přijmout nechtěli v Německu a v Itálii. V Německu bylo proti 57 % respondentů.

Ještě horší pak byla míra podpory pro přijetí Ukrajiny do EU. Tu v nadpoloviční většině nepodporovali jak němečtí občané, tak francouzští, a i v Itálii měli navrch ti, kdo členství Ukrajiny v unii nepodporovali.

Jak je známo, před invazí Ruska na Ukrajinu některé země Ukrajině posílaly dodávky zbraní, USA například protitankové střely Javelin. Naopak Německo bylo proti a nedovolovalo ani transport zbraní pro Ukrajinu přes své území. V tomto ohledu jsou Němci konzistentní. V roce 2015 byli nejostřeji vyhranění proti poskytování zbraní Ukrajině, 77 % všech dotázaných Němců bylo proti, pouze 19 % pro. Ovšem Němci nebyli sami, kdo měl za to, že by pomoc Ukrajině neměla obsahovat zbraně. V Itálii tak uvažovalo 65 % respondentů, ve Španělsku 66 %, ve Francii 59 %. A i v jinak proukrajinském Polsku se pouze polovina respondentů stavěla za zasílání zbraní.

Nejzajímavější je však asi poslední graf z průzkumu. Totiž otázka, zda by při vojenském konfliktu Ruska a sousední země, která je členem NATO, měl dotyčný stát vojensky zakročit. Nadpoloviční podporu měla tato myšlenka pouze v USA a Kanadě. Ve Velké Británii, v Polsku a ve Španělsku ti, kteří preferovali vojenský zásah, početně převyšovali ty, kdo vojenský zásah neschvalovali, přičemž ve Španělsku byl rozdíl velice těsný. Ale hlavně ve Francii, Itálii a Německu se nadpoloviční většina respondentů vyslovovala proti vojenskému zásahu při napadení člena NATO Ruskem. Většina dotázaných v těchto zemích ovšem věřila, že při napadení by vojensky zasáhly USA. Jedinou výjimkou bylo Polsko, kde sice více lidí věřilo, že USA zasáhnou, ovšem podstatně méně než ve všech ostatních státech.