Evropská unie před několika dny představila návrh rozpočtu pro období 2021 až 2027, v rámci kterého by měla být finanční podpora jednotlivým státům provázána s dodržováním „evropských hodnot“. Návrh rozpočtu je v tomto ohledu namířen zejména proti Maďarsku a Polsku, které jsou dlouhodobě kritizovány Evropskou komisí za omezování svobody médií, soudní reformy a další kroky, které údajně směřují proti „evropským hodnotám“.

Nad příštím rozpočtem se vede bouřlivá diskuze a své si k tomuto ožehavému tématu řekl také samotný předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Jeho slova se zejména v Budapešti, Praze a Varšavě nebudou poslouchat příliš snadno. „Další rozpočet musí odrážet velké ambice a evropskou solidaritu,“ konstatoval mimo jiné Juncker ve svém ostře sledovaném projevu ke stavu Evropské unie.

Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE.

Juncker sice nejmenoval, ale Čechy, Maďary, Poláky a další, kteří odmítali uprchlické kvóty, nepřímo označil za „Evropany na částečný úvazek“. „Během migrační a hospodářské krize jsem zjistil, že součástí EU jsou státy, které pracují na plný úvazek. Ale vedle toho jsem také přišel na to, že některé státy pracují jen na částečný úvazek. Zkrátka a dobře, občas prostě jen tak nepřijdou do práce, ale o to mají více řečí.“

„Chtěl bych, aby byly všechny členské státy Evropské unie Evropany na plný úvazek,“ řekl Juncker s tím, že jednotlivé vlády se musí zaměřit na strukturální reformy, které mohou národním ekonomikám velmi prospět. „Navrhujeme zřídit fond na podporu strukturálních reforem. Právě proto jsme dali k dispozici pětadvacet miliard eur k pokrytí asymetrických šoků,“ zmínil Juncker v další části svého projevu.

„Potřebujeme více Evropy v oblasti zahraniční politiky. Svět se potřebuje sjednotit a my uděláme vše proto, aby se to podařilo. Když vše funguje tak, jak má, solidarita přichází sama. Bohužel v době krizí se čas od času objeví napětí,“ řekl v závěru Juncker, který pronesl projev po šéfovi Evropského parlamentu Antoniovi Tajanim, který mimo jiné varoval Itálii před jmenováním „populistické vlády“ ve složení Hnutí pěti hvězd a Liga severu.