Veřejné projednávání návrhu hnutí ANO na zrušení vládní novely, která loni snížila červnovou valorizaci důchodů, má za sebou Ústavní soud. Jeho verdikt se očekává v řádu týdnů, ale jaký bude, je obtížné předjímat. Na jedné straně budou ústavní soudci zvažovat, zda by vyhověním návrhu nerozkolísali stav tuzemských financí, poněvadž by bylo nutné doplatit každému příjemci důchodu částku, o kterou tehdejším rozhodnutím pětikoalice přišel. Na druhé straně nemohou jen tak shodit se stolu logické upozornění předkladatele na možnou retroaktivitu, protože koaliční poslanci se odhodlali změnit valorizační výpočet až tehdy, když už nárok na původní valorizaci vznikl. A stejně tak by ústavní soudci neměli ignorovat další argument předkladatele, že koalice pro schválení novely využila velice problematicky stav legislativní nouze.

Z jednání bylo zřejmé, že ústavní soudce zajímalo především, jak předvídatelná byla tak vysoká inflace za leden 2023. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka tvrdil, že vycházel z predikcí Ministerstva financí a České národní banky, a proto ji očekával kolem 6 procent. Podobně se před Ústavním soudem vyjádřil i ministr financí Zbyněk Stanjura. Předpokládal prý meziroční inflaci 5 procent, ačkoli ta ve skutečnosti dosáhla výše 17,5 procenta. Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl uvedl, že informace o inflaci v lednu 2023 byly překvapivé. „Přesunuli jsme se z nížin do vysokých hor,“ okomentoval to. Naopak další ze svědků, ředitel měnové sekce České národní banky Petr Král, prohlásil, že výši inflace na začátku roku 2023 bylo možné předem odhadnout poměrně přesně.

Lednová inflace možná spadla z nebe

Ústavní soudci se tedy budou muset přiklonit buď k názoru, že ministři uvěřili názoru těch, co fatálně selhali při odhadu inflace za leden 2023, nebo dojdou k závěru, že to je ze strany koaličních politiků pouze účelové tvrzení. Tím se mohou snažit jednak vyvinit z toho, proč nekonali už v posledním čtvrtletí roku 2022, ale to by ohrozili volební úspěch svého kandidáta na prezidenta Petra Pavla, jednak přesvědčit veřejnost, že lednová inflace byla něco spadlého z nebe, a tudíž je nikdo nemůže označovat za nezpůsobilé vykonávat vládní funkce. Leckoho by totiž mohlo napadnout, že očekávat lednovou inflaci ve výši 5 nebo 6 procent, když nakonec vyjde 17,5 procenta, je blamáž a projev nevídaného amatérismu, takže pánové Stanjura i Jurečka by v ministerských křeslech už dávno sedět neměli.