Šéf MPSV a předseda lidovců Marian Jurečka v rozhovoru pro Právo opět poodhrnul oponu u chystané důchodové reformy. Na prvním místě zdůraznil, že chce docílit toho, aby lidé odlišných profesí chodili do důchodu v různém věku. Někdo, kdo začal pracovat v 19 a vykonává fyzicky náročnou profesi, půjde podle Jurečky do důchodu dříve než ten, kdo studoval do 26 a nemá fyzicky náročné zaměstnání.

„Mně to opravdu přijde jako férový postup, který ocení člověka, jenž nastoupil v těch osmnácti letech na pracovní trh, a navíc třeba do náročné profese. Měl by mít možnost odcházet do důchodu ve věku, kdy je to pro něj přijatelné. S náročnými profesemi nicméně v důchodové reformě počítáme také. Mělo by jít o vybrané fyzicky náročné profese, u kterých bude možné odcházet do důchodu dříve – tak jak jsme to nastavili od letoška u zdravotnických záchranářů a hasičů. Bude to opět vyváženo vyšším odvodem jejich zaměstnavatele, abychom nevytvářeli další deficit důchodového systému,“ jal se vysvětlovat.

Jedním dechem však dodal, že by si přál, aby v dřívějších letech odcházelo do důchodu co nejméně lidí, kupříkladu desetitisíce. Snaží se prý mít pochopení pro to, že téměř každý si myslí, že jeho práce je náročná, ale trvá na stanovení nějakých kritérií v tomto směru.

„Dovolím si vsunout jednu velmi důležitou poznámku. Musíme si uvědomit, proč všechna opatření, o kterých teď mluvíme, vlastně děláme. Když nebudeme dělat vůbec nic, tak v budoucnu lidé nebudou mít adekvátní důchody. Za 30 let bychom všichni odcházeli do důchodu až v 70 letech, aby se udržely důchody na stávající výši. Anebo by se plošně snížily každému o čtvrtinu. Anebo by peníze chyběly ve zdravotnictví, školství, dopravě či jinde. Snažíme se především zajistit, aby lidé měli garanci toho, že stát jim je schopen nabídnout férový, důstojný důchod, ze kterého budou schopni žít a uspokojit své životní potřeby v seniorním věku,“ uvedl šéf resortu MPSV.

Není bez zajímavosti, že server Novinky k Jurečkovu rozhovoru přidal anketu, ve které se zeptal lidí, zda chtějí, či nechtějí pracovat i v důchodu. A jen necelých 11 procent uvedlo, že proti práci v důchodovém věku nic nemá.

Jurečka přitom dal v rozhovoru najevo, že jedním z jeho základních cílů je udržet lidi v pracovním procesu i poté, co dosáhnou důchodového věku, byť třeba jen na částečný úvazek.

„Je to důležité i pro jejich osobní život, aby zůstali aktivní a společnost je zároveň ocenila, protože stojí o jejich know-how a předávání zkušeností. Můj staříček u nás na Hané měl takové pěkné pojmenování: Kdyby mladí věděli a staří mohli, jak krásně by bylo na světě! V tomto případě to zní až moc idealisticky, ale něco do sebe to má,“ řekl Jurečka.

Přiznal, že důchodovou reformu by do značné míry vyřešilo to, pokud by se v Česku rodilo více dětí, ale v současné době už je porodnost za posledních 30 let takové, že v Česku schází až milion dětí, což nespraví ani případná vstřícnost v oblasti migrace.

„Proto zavádíme opatření, která cílí na podporu rodin a rodičů, abychom ocenili jejich rozhodnutí a odvahu mít děti. A je nutné, aby to stát dělal v ještě větší míře. Pokud rodiče budou mít dvě a více dětí a zhruba průměrné výdělky, tak by to mělo stačit na to, aby v budoucnu měli od státu z průběžného systému garantovaný důstojný důchod. Takto se snažíme nastavit parametry,“ upozornil ministr.

Proto třeba na ministerstvu životního prostředí, které řídí také lidovec, konkrétně Petr Hladík, chystají programy na podporu bydlení. Pokud má někdo střechu nad hlavou, rodinu založí spíš.

Proti názoru ministra Jurečky stojí názor bývalého ministra téhož resortu a exsenátora Zdeňka Škromacha (ČSSD), který letos v březnu před kamerami ČT prohlásil, že stávající průběžný důchodový systém je možno ponechat. „Důchodový systém je součástí státního rozpočtu jako takového, takže pokud v něm chybí peníze, tak je to jen otázka priorit. Naše výdaje na důchodový systém jsou výrazně pod průměrem Evropské unie. My nejsme v nějaké krizi dneska.“

Podobné věty Škromach opakoval i v toce 2006, kdy ještě Petr Nečas, coby ministr práce za ODS říkal, že je potřeba přistoupit k důchodové reformě, jinak v budoucnu nebude dost finančních prostředků na důchody. Škromach to již tehdy označil za „strašení“.