Účastník řízení by musel podle předlohy soud požádat o to, aby náklady na jeho právní zastoupení uhradil stát. Nárok by musel doložit prohlášením o příjmových a majetkových poměrech. Pokud by soud rozhodl kladně, účastník by musel do osmi dnů oznamovat veškeré změny takzvaných rozhodných skutečností. Soud by ho navíc mohl k jejich opětovnému doložení vyzvat, lhůta by byla v takových případech patnáctidenní. O zrušení povinnosti státu hradit náklady právního zastoupení by soud mohl rozhodnout kdykoli v řízení, a to i se zpětnou platností.

Předloha, kterou před projednáváním ve Sněmovně nejprve posoudí vláda, taky uvádí, kdy by právní zastoupení na účet státu nebylo možné přiznat. Jde například o kauzy, v nichž jde o „svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva“. O právníka na státní útraty by taky nemohli žádat lidé s právnickým vzděláním a firmy.

V minulém volebním období Sněmovna předlohu podpořila v úvodním kole, byť se k ní tehdejší vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL postavila záporně. Ústavně-právní výbor projednávání návrhu dvakrát přerušil, do voleb o něm poslanci nerozhodli.