Největší kámen úrazu celého případu podle Kajínka byla výpověď Zoltána Andruska, na jejímž podkladě došlo ke stíhání všech dalších lidí. „Najednou měli novináři, policie i prokurátor jasno, jak to je,“ podotkl Kajínek. Andruskó byl prvním odsouzeným v kauze vraždy Jána Kuciaka. Minulý rok podepsal dohodu o vině a trestu, v samostatném líčení byl následně odsouzen k patnácti letům odnětí svobody.

„Je třeba si něco uvědomit! Je to o tom, že advokáti těmto lidem poradí, ať napráská, co jde, napráská všechny, vymyslí si, co chce, tak bude důvěryhodný a za to dostane menší trest,“ popisuje nejznámější český vězeň běžnou praxi u obdobných případů.

Takový člověk, který řekne cokoli pro nižší trest, podle Kajínka ztrácí na důvěryhodnosti: „Jestli takový člověk začne spolupracovat s prokurátorem, tak je přece nad slunce jasné, že říká věci, které být pravda ani nemusí. Neříkám, že lže, ale stoprocentně sám sebe vyviňuje z toho případu a hází vinu na všechny kolem sebe a říká prokurátorovi, co chce slyšet!“ zdůrazňuje Kajínek.

Označuje za „zvrácené“, že na podkladě právě takového svědectví se další lidé odsuzují. „Neříkám, že někdo lže, nebo nelže. Říkám jen své zkušenosti, které mám,“ podotkl.

Zmínil dokonce, že znal člověka, který seděl či sedí ve věznici Mírov a jezdí po republice křivě svědčit v různých případech. „Nevím, zda je tam ještě, ale když jsem tam byla já, tak tam ještě byl. Byl držený na samovazbě, na samotce schovaný, aby se s nikým nepotkal. Tenhle člověk jezdil svědčit po celé republice v různých případech, často s těma lidma neměl vůbec nic společného. Byl využívaný policií a státním zastupitelstvím ke svědectvím. Kdy on řekl, že třeba něco někde slyšel, nebo byl někdo vedle něj cele a slyšel, co říkal... A takovéhle žvásty, žvásty! Jezdil tajnou eskortou, aby to nikdo nevěděl, měl neprůstřelnou vestu, báli se o jeho zdraví, protože věděli, že děla něco, co je úplně stupidní, nesmyslný, co by zákon neměl připustit. Bohužel, tak to funguje,“ líčí Kajínek.

Něco podobného lze, podle něj, aplikovat i na případ Andruska: „Jestli tedy Andruskó dostal 15 let za spolupráci, tak by měl být soud hodně opatrný na to, co právě Andruskó říká. Jsou to takové paralely s mým případem, je jich hned několik,“ podotkl dále Kajínek. Soudce prý nemá problém použít jakékoliv svědectví, ať je sebeabsurdnější. „Ač je jasné dopředu, že svědectví je účelové, tak když se soudci prostě hodí, tak jej použije,“ doplnil.