„Je to otázka změny evropského rozpočtu. Evropský rozpočet byl schválen v době, kdy migrační krize nebyla politickou prioritou, takže na ni v podstatě nejsou žádné peníze,“ řekl dnes Kalousek novinářům. V momentě, kdy se migrace stala prioritou číslo jedna, mělo by se to podle něj odrazit i v rozpočtu. Zatím se ale nezdá pravděpodobné, že by evropské státy k novelizaci rozpočtu přistoupily.

Předseda opoziční strany se dnes také vyslovil pro finanční podporu Turecku a dalším zemím, které čelí velkému náporu běženců. „Myslím, že nejenom Turecko, ale prostě ty země, které jsou v první linii,“ řekl novinářům po tiskové konferenci týkající se superhrubé mzdy.

Na té koaliční vládě premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) vytkl, že vzkřísila superhrubou mzdu, která měla původně začátkem roku 2015 skončit. Vláda měla její zrušení i v koaliční smlouvě. Stejně tak se koalice přihlásila k základním myšlenkám jednotného inkasního místa, které ale dodnes nefunguje.

Svými kroky se vláda podle Kalouska připravila o úsporu na provozu veřejného sektoru v řádu miliard korun nebo účinnější kontrolu výběru daní a odvodů. Daňoví poplatníci pak podle něj přišli o zjednodušení administrace přímých odvodů nebo o 30 miliard korun na přímém zdanění.

Pro zrušení superhrubé mzdy je nyní premiér Sobotka, ministr financí Andrej Babiš (ANO) je ale proti. Hnutí ANO se obává toho, že by opatření provedené samo o sobě přineslo administrativní zátěž.