„Ministr svou politickou vůlí státní správu řídí. Není možné, aby si státní úředník dělal bez ohledu na ministra, co chce,“ uvedl v pořadu Kalousek.

Podle předsedy ústavně právního výboru sněmovny Jeronýma Tejce by státního tajemníka na daném ministerstvu mohl jmenovat i odvolávat generální ředitel státní služby spolu s ministrem. Odborní náměstci by podléhali ministrovi, ale ministr by je nemohl odvolat.

Poslanec, šéf hnutí Úsvit Tomio Okamura označil poslanecký návrh služebního zákona za šílený. „Pokud generálního ředitele státní správy jmenuje vláda, je to politické. Lepší návrh je, kdyby jej jmenoval prezident. Je oddělený od vlády, není závislý na sněmovně,“ uvedl Okamura. Vyjádřil obavy z toho, že nastupující koalice si na ministerstva dosadí „své trafikanty“, kteří by na svých místech mohli zůstat až tři roky. Právě až s tak dlouhou přechodnou dobou počítá poslanecký návrh služebního zákona, než by ministerští úředníci museli prokázat své schopnosti zastávat daný post ve výběrovém řízení.

Tejc ve prospěch nového služebního zákona argumentoval také tím, že po jeho přijetí a vstoupení v platnost by už ministr nemohl rozhodnout o účelové reorganizaci ministerstva. Ty vedly k tomu, že z ministerstev odcházeli kvalitní lidé.

Předseda sdružení Oživení Martin Kameník uvedl, že současný návrh není úplně kvalitní, prý nezaručí kvalitní vyvážení politických a úřednických pravomocí.