EU podle Robejška vytváří dojem, že je schopná operovat jako stát. "To je vidět i na politice vůči Rusku. Avšak k tomu, aby skutečně mohla operovat jako stát, jí chybí spousta předpokladů. V první řadě je to jednotný názor na to, jak zaměřovat zahraniční politiku obecně a i konkrétně vůči Rusku. A druhým chybějícím předpokladem EU je vlastní vojenská síla," zmínil. Podle něj tak v dohledné době proto Evropská unie mocensko-politický rozměr nenabude.
"Z toho plyne, že je málo důležité uvažovat o tom, jakou by měla mít tato organizace politiku vůči Rusku, protože taková politika zůstane abstraktní a neúčinná. Navíc mám dojem, že ani Rusko, ani Spojené státy nevnímají EU jako plnohodnotného (strukturálně s nimi srovnatelného) aktéra," dodal.
Zamyslel se také nad tím, že pro Ćeskou republiku by byl optimální stav rovnováhy mezi Ruskem a Západem. "To by umožnilo ČR lépe využít ekonomické šance, které zatím spíše teoreticky blízkost Ruska nabízí. Rovnováha je i to, oč se snaží každý mezinárodní aktér. Někteří k tomu mají více možností a jiní (jako ČR) mohou spíše hledat šance, které se otevřou v rámci jednání větších," zmínil a vyjádřil se k sankcím.
- Původní text ZDE
"Sankce mají smysl, když jsou to motivy, které s vysokou pravděpodobností vedou ke změně chování směrem, který je z našeho hlediska žádoucí. Když však toto nemůžeme realisticky očekávat, vedou sankce ke ztrátám na obou stranách, ale nikoliv k původnímu cíli. Jakkoliv je to nemilé a nepochybné, že Rusko obsazením Krymu porušilo mezinárodní smlouvy, tak nelze realisticky očekávat, že kvůli sankcím znovunastolí původní stav. K tomu by bylo potřeba násilnější chování, které v sobě nese zmíněné riziko eskalace. Toto riziko Západ ale nechce podstoupit," zmínil.
Závěrem Robejšek podotkl, že Rusko je strukturálně samozřejmě na hony vzdáleno západním demokraciím, ale je jim blíže než komunistický Sovětský svaz. "Rusko je dnes mnohem více vystaveno tlakům mezinárodních trhů, než tomu bylo v případě SSSR. To je také důvod jeho mocensko-politicky fakticky slabší pozice, než ve které byl SSSR. Tam ideologický rozpor se Západem posvěcoval (tj. ve sféře pravděpodobného chování posiloval) i rozpoutání světové války. V tomto smyslu je dnešní Rusko méně nebezpečné," dodal politolog se slovy, že to nic nemění na tom, že se Rusko jako každý silnější aktér snaží ovlivňovat svoje okolí.
"Rusko se cítí být destabilizováno i tak mocensko-politickými slabými aktéry jako jsou baltské země nebo třeba i my. Tato destabilizace spočívá v tom, že zmíněné země jsou organizovány podle jiných principů a z toho nutně plyne, že na jinak organizované země ve svém okolí působí destabilizujícím vlivem. Tento vliv není existenciálního charakteru, když je rozdíl velikosti tak výrazný jako třeba mezi Lotyšskem a Ruskem, ale je z moskevského hlediska přesto rušivý," uzavřel.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef